Pospíšilovu stížnost v kauze „soudce kata“ NS zamítl

Brno - Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) v kauze bývalého komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše, který se podle historiků podílel na justičních vraždách. Podle NS je stížnost nepřípustná, proces už nelze tímto způsobem revidovat. Pětadevadesátiletý Vaš stanul před soudem za účast na vraždě generála Heliodora Píky, ale kvůli promlčení nebyl potrestán. Pospíšil s tím nesouhlasil.

Nejvyšší soud se podstatou věci, tedy otázkou promlčení justiční vraždy, tentokrát vůbec nezabýval. Odkázal na rozhodnutí, jímž v roce 2002 odmítl dovolání žalobců v téže kauze. Proti tehdejšímu verdiktu podle slov mluvčího soudu Petra Knötiga neexistuje opravný prostředek, což dopadá i na ministerskou stížnost pro porušení zákona. Ani kdyby Nejvyšší soud ministrově stížnosti vyhověl, neznamenalo by to pro Vaše nový proces. Soudci v tomto typu řízení nemohou obžalovanému přitížit. Výsledkem by byl pouze takzvaný akademický výrok.

Vašův případ je složitou právní bitvou. V červnu 2001 jej Městský soud v Praze poslal na sedm let do vězení. Odvolací Vrchní soud v Praze ale verdikt zrušil a trestní stíhání zastavil kvůli promlčení. Vrchní soud na základě vojenského trestního zákona z roku 1855 i s přihlédnutím k zákonu o protiprávnosti komunistického režimu spočítal, že stíhání Vaše pro trestný čin vraždy bylo promlčeno v roce 1994. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale někdejšího prokurátora obvinil až v roce 1998. Nejvyšší soud v roce 2002 názor vrchního soudu potvrdil jako správný.

Pospíšil svou stížnost podal letos v létě. „Promlčení vraždy generála Píky jsem nechal posoudit třem špičkovým právníkům na trestní právo a všichni se shodli, že generálova vražda nebyla v roce 2001 promlčena. Pan Vaš měl být odsouzen,“ řekl ministr v červenci novinářům.

Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se Vaš jako prokurátor Vrchní vojenské prokuratury v Praze a pak jako vyšetřující soudce pražského státního soudu významně podílel na nezákonném odsouzení generála Píky k trestu smrti v roce 1949. Proces s významným představitelem zahraničního československého protinacistického odboje byl vykonstruovaný. Vaš podle vyšetřovatele například zařadil do Píkova spisu falešný dokument o tom, že generál pracoval pro britskou zpravodajskou službu. Vaš svou vinu popírá, stíhání před lety v knize označil za perzekuci.

Trest smrti navrhoval Vaš také v mnoha dalších zpolitizovaných kauzách. Političtí vězni mu přezdívali „soudce kat“. Později se paradoxně sám stal obětí komunistické justice, kvůli údajné velezradě strávil čtyři roky ve vězení. V roce 1956 jej rehabilitovali, poté pracoval jako úředník a novinář.