Česko bude za Havla držet třídenní smutek

Praha - Památku exprezidenta Václava Havla uctí Česko třídenním státním smutkem. Vláda rozhodla, že potrvá od středy do pátku. Na veřejných budovách budou vyvěšeny vlajky na půl žerdi. V pátek v poledne by měli občané na doporučení vlády Havlovu památku uctít minutou ticha. Kabinet dnes zároveň schválil návrh zákona o Havlových zásluhách.

„Vláda České republiky vyhlašuje 21., 22. a 23. prosince 2011 dnem státního smutku k uctění památky prvního prezidenta České republiky pana Václava Havla. Nejpozději v těchto dnech bude státní vlajka na úředních a veřejných budovách vyvěšena na půl žerdi,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas.

Státní smutek bude vyhlášen po 10 letech

Premiér zároveň za celou vládu vyzval všechny obyvatele České republiky, aby v pátek 23. prosince ve 12:00 uctili Havlovu památku minutou ticha: „Vláda také doporučuje právnickým a fyzickým osobám, aby v uvedené dny zvážily konání veřejných akcí, které by mohly narušit důstojný průběh státního smutku.“ K uzpůsobení programu vyzval Nečas i média.

Znění návrhu zákona: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“


Video Reportáž Barbory Straňákové
video

Reportáž Barbory Straňákové

Nečasův kabinet dnes schválil i návrh zákona o Havlových zásluhách, který by ho měl podle premiéra zařadit po bok významných prezidentů Československé republiky T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. „Vláda si je vědoma výjimečnosti osobnosti pana Václava Havla nejen jako prvního prezidenta České republiky, ale především jako morální autority a symbolu celospolečenských změn uskutečněných v listopadu 1989,“ uvedl premiér a vyzval sněmovnu, aby zákon schválila už v prvním čtení.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dodal, že všichni, kdo zažili doby bývalé, si dnes uvědomují, jakou ztrátu jsme utrpěli: „Český národ a celá Evropa ztratila opravdu nejvýznamnějšího Čecha 20. století.“  

0První hlavou státu, jejíž zásluhy ocenil Parlament zvláštním zákonem, byl v roce 1930 Tomáš Garrigue Masaryk. Slova, že T. G. M. se zasloužil o stát, jsou vytesána do desky u vchodu do sněmovny. Zásluhy dalšího ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika ocenil zákon z roku 1990. Ve vestibulu federálního parlamentu byla umístěna pamětní deska s nápisem „Milan Rastislav Štefánik, zasloužil se o vznik společného státu Čechů a Slováků“. V dubnu 2004 pak sněmovna přehlasovala Senát a přijala zákon o zásluhách prezidenta Edvarda Beneše.


„Právní řád státní smutek spíše předvídá, ale neupravuje ho v tom směru, že by přesně stanovil nějaké povinnosti, jakých jednání se zdržet, co přesně dělat,“ popisuje právní ukotvení státního smutku Jan Bárta z Ústavu státu a práva akademie věd. Organizátoři některých koncertů a dalších předvánočních akcí uvažují o jejich zrušení. Hokej se ale bude hrát dál, zápasy začnou minutou ticha.

Státní smutek vláda vyhlásila naposledy na 14. září 2001. Češi tehdy vyjádřili solidaritu s lidmi postiženými teroristickými útoky na USA z 11. září. V celé zemi se v poledne rozezvučely sirény a kostelní zvony, lidé drželi tři minuty ticha, státní vlajka na veřejných a úředních budovách byla na půl žerdi. Den smutku, pro který podle zvyklostí neplatí tak přísná kritéria jako pro státní smutek, byl v ČR vyhlášen naposledy na víkend 17. a 18. dubna 2010. Země tímto krokem uctila památku obětí letecké katastrofy u ruského Smolensku.