Praha – Svatba prezidenta Václava Havla v lednu 1997, kdy se jen rok po smrti své první ženy Olgy oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou, nemohla vyvolat bouřlivější reakce. Zejména bulvární tisk upozorňoval na nesourodost prezidentského páru, výrazný věkový rozdíl (mezi manželi stálo sedmnáct let) a později i na její nevhodné kontroverzní chování (pískání na prsty při prezidentské volbě). Čtrnáct let společného manželství však Čechy nakonec přesvědčilo o smyslu tohoto vztahu; Dagmar Havlová stála svému muži věrně po boku ve zdraví i nemoci a nakonec to byla ona, kdo vyzval občany, aby se zúčastnili dnešního smutečního průvodu při převozu prezidentových ostatků z Pražské křižovatky do Vladislavského sálu.
Dagmar Havlová – ve zdraví i nemoci Havlovi po boku
Sňatek manželů Havlových proběhl 4. ledna 1997 na žižkovské radnici. Svědkem ženicha byl herec Jan Tříska, který později ztvárnil hlavní roli v Havlově poslední hře Odcházení. Dagmar Veškrnové svědčila herečka Táňa Fišerová. Sňatek se konal v naprostém utajení, nicméně před čtyřmi roky se jej mohli „zúčastnit“ všichni. I tuto mimořádnou událost Havlova života totiž zachytil dokumentarista Pavel Koutecký ve snímku Občan Havel.
Veřejnost i Havlovi přátelé přijali nečekanou zprávu o prezidentské svatbě minimálně s rozpaky. Ke sňatku totiž došlo jen rok po smrti první manželky Olgy (zemřela 27. ledna 1996), na což poukazovala zejména bulvární média. Sám Havel však svůj krok vysvětloval tím, že činí mj. na přání své zesnulé ženy. „Olga mi říkala, abych se brzy znovu oženil. Věděla, že sám být nemohu,“ reagoval Havel na tehdejší kritiku. „Věřím, že většina lidí pochopí a přijme moje rozhodnutí uzavřít tento sňatek,“ řekl pak krátce po svatbě v Hovorech z Lán.
Svatba přitom podle prezidentových slov završila vztah, který začal už krátce po listopadu 1989. „Dášu jsem si nevzal proto, aby nahradila Olgu. Ale prostě proto, že jsme zjistili, že se máme rádi a že chceme spolu žít.“
Václav Havel - Hovory v Lánech (ČRo 5. 1. 1997)
„Věřím nebo doufám, že budeme šťastni, a věřím dokonce ještě v něco dalšího - že tahle nová etapa mi pomůže být v určitém ohledu lepším, než jsem byl dosud.“
Dagmar se o Havla starala i před svatbou
Krátce před svatbou navíc Havel prožíval těžké životní období; v listopadu '96 byl se zánětem plic hospitalizován na chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a operační tým profesora Pavla Pafka mu 2. prosince odebral polovinu pravé plíce, aby odstranil zhoubný nádor. „Byl to jediný člověk za čtyřicet pět let mé chirurgické praxe, který poté, co se probral z narkózy, vzal papír a tužku a napsal 'Děkuju'. To bylo moc hezké a zůstane mi to jako vzpomínka, dokud budu živ,“ vzpomíná dnes Pafko, ze kterého se po Havlově operaci stal jeden z nejznámějších lékařů v České republice.
Byla to přitom právě pozdější manželka Dagmar, která se o něj v době této operace starala, a co víc, právě díky její péči se na nádor vůbec přišlo. „Že mne Dáša zachránila, a to dokonce několikrát, je jasné,“ poznamenal později Havel.
Na svatbu oblíbeného prezidenta s populární herečkou ovšem veřejnost často reagovala nesouhlasně. Podle tehdejšího průzkumu agentury Factum sice lidé mínili, že si Dagmar Havlová jako prezidentova manželka povede dobře; jen 10 měsíců na to však táž agentura zjistila, že u dvou třetin obyvatelstva Havlova popularita kvůli novému manželství klesla, ba co víc, převážná část občanů soudila, že první dáma ovlivňuje činnost svého manžela negativně. Podle průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění ze stejné doby jméno Dagmar Havlové také nejčastěji figurovalo mezi nejméně váženými manželkami politiků.
- Dagmar Havlová zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313684.jpg
- Manželé Havlovi zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313688.jpg
- Dagmar Havlová s dcerou Ninou zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3135/313500.jpg
- Manželé Havlovi zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313690.jpg
- Manželé Havlovi zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313689.jpg
- Dagmar Havlová v úloze první dámy zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313691.jpg
- Svatební den manželů Havlových zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313678.jpg
- Svatební den manželů Havlových zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3137/313677.jpg
Rozruch způsobilo pískání na prezidentské volbě
V počátcích manželství byla Havlová pod drobnohledem bulváru, tisk propíral její oblečení a účesy, vlnu nevole pak v srpnu 1997 vzbudil její návrh, aby byla pozice první dámy, tedy manželky hlavy státu, upravena zákonem. Většina jejích kritiků tehdy připomínala, že Olga Havlová nic takového nežádala, a přesto měla autoritu. Dagmar se však bránila slovy, že tyto změny žádá především pro své nástupkyně.
Pozornost si získal i Havlových soudní spor kvůli kontroverznímu plakátu s výtvarnou kompozicí Milana Knížáka „Václavka a Dášenka“ (1998). Knížák tvrdil, že za podáním žaloby stojí Havlova žena, jíž prezident nemá sílu vzdorovat.
Zřejmě nejznámější pak zůstává událost z prezidentské volby v lednu 1998. Na urážlivý projev republikánského poslance Jana Vika tehdy první dáma reagovala dvojím hlasitým hvízdnutím. „Nemůžu sedět a tvářit se, že se mě netýká, když je hanoben můj manžel,“ poznamenala. Média jí přitom vytýkala, že šlo vzhledem k její úloze první dámy o nedůstojnou reakci.
„Má žena trošičku zachránila čest mnohých ostatních, kteří k tomu mlčeli,“ reagoval tehdy Havel, který ostatně vždy stál na straně své ženy. „Ze všech lidí, které blíže znám či jsem kdy poznal, má Dáša největší srdce… Obávám se, že kdybych ji neměl, už bych jen tak polehával a civěl do stropu,“ poznamenal si. Přesto si byl vědom, že jeho žena je jako bývalá herečka občas živelná. „Rozhodně není asi takové třeštidlo, jaké bývala v dětství, ale občas trošku třeštidlem je,“ řekl Havel v rozhlasovém interview.
Innsbruck 1998 - mezi nebem a zemí
Vztah veřejnosti k prezidentskému partnerskému vztahu se začal proměňovat až v dubnu 1998. Tehdy se Havel v innsbrucké Univerzitní nemocnici podrobil akutní operaci proděravělého tlustého střeva. Provedl ji tým lékaře Ernsta Bodnera. „Já mám velkou radost z toho, že se stav mého manžela zlepšil, a děkuji všem zúčastněným, že mu k tomu dopomohli,“ reagovala tehdy první dáma České republiky.
Druhou fázi operace podstoupil v červenci téhož roku v Praze. Dagmar stála po celou dobu svému muži věrně po boku, a to i v momentě, kdy nastaly pooperační komplikace s provzdušněním pravé plíce. Havla pak 4. srpna postihla porucha srdečního rytmu a půl hodiny byl v ohrožení života. Lékaři provedli elektrickou kardioverzi (úprava rytmu srdce elektrickým výbojem).
„Několikrát jsem byl v situaci, kdy jsme byli opravdu na hranici života a smrti pana prezidenta a už jsme měli skutečně téměř vyčerpány všechny možnosti, ale přeci jen se nám to podařilo vždycky zvrátit,“ poznamenává Ilja Kotík, Havlův osobní lékař z let 1995 až 2002.
Dagmar Havlová (* 22. března 1953)
Dagmar Havlová maturovala roku 1971 na konzervatoři v rodném Brně, v roce 1975 zde absolvovala JAMU. Začínala v Divadle na provázku, v letech 1978 až 1982 hrála i v Semaforu. Od roku 1980 až do ledna 1997 působila v Divadle na Vinohradech, kam se po přestávce opět vrátila v roce 2006, v současnosti vystupuje ve hře Marie Stuartovna.
Ve filmu debutovala v roce 1974 celovečerní veselohrou Juraje Herze Holky z porcelánu. Do roku 1996 natočila přes 200 televizních inscenací, téměř 50 filmů a nastudovala přibližně stejný počet divadelních rolí. Před kameru se vrátila v roce 2008 v televizním filmu Kanadská noc, na plátnech ji mohli lidé spatřit v Ševčíkově psychothrilleru Normal (2009). Loni ztvárnila hlavní ženskou roli Ireny v manželově filmové verzi Odcházení.
Z prvního manželství s hercem Radvítem Novákem, za kterého se provdala v roce 1976 a s nímž byla pět let, má dceru Ninu.
Právě účast Dagmar Havlové na všech lékařských vyšetřeních a při všech operacích jejího muže stála zřejmě za tím, že respekt veřejnosti postupně vzrůstal. Havel přitom prodělal ještě mnoho operací; v únoru 2001 byl hospitalizován se zánětem průdušek, v září téhož roku kvůli srdeční arytmii krátce před odletem zrušil návštěvu Itálie. Lékaři provedli elektrickou kardioverzi.
Jako herečka se navíc stáhla do ústraní, začala se věnovat povinnostem manželky prezidenta a založila Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. „Snažím se být lepší a čistější, protože on je nesmírně čistý člověk,“ uvedla dříve Havlová. Pomohla zrekonstruovat bývalý kostel sv. Anny v Praze (Pražská křižovatka) a podařilo se jí prosadit program prevence rakoviny tlustého střeva.
Se srdeční arytmií se však Havel potýkal až do konce života, opakovaně byl kvůli ní hospitalizován v roce 2008 a 2010. „Ta situace se nezdála úplně růžová. Okamžitě se objevila ve dveřích paní Dagmar Havlová, a jakmile ji pan prezident zaregistroval, okamžitě došlo k nápravě té arytmie,“ vzpomíná lékař Ivan Jeřábek. Za přítomnost své manželky byl také prezident vždy vděčný.
Václav Havel o Dagmar:
„Děkuji své ženě, svému andělu strážnému.“
Václav Havel zemřel klidně, ve spánku za přítomnosti své ženy a sester boromejek. Nyní Dagmar Havlová prožívá jednu z nejtěžších životních rolí. Osobní zármutek nad ztrátou manžela ještě prohlubuje smutek celého národa a pozornost celého světa. Na rozdíl od dřívějších let si však vysluhuje pouze slova uznání a bulvár o ní píše jako o statečné a hrdinské. Ostatně, byla to právě Dagmar, kdo inicioval dnešní smuteční průvod z kostela sv. Anny, z něhož spolu s manželem vytvořili intelektuální instituci, do Vladislavského sálu – místa, kde se volí čeští prezidenti.
Reportáž o Dagmar Havlové a Havlových operacích (zdroj: ČT24)