Kriminalisté jsou s kostmi z Dobronína hotovi

Jihlava - Kriminalistický ústav v Praze ukončil zkoumání kosterních pozůstatků z hromadného hrobu na louce Budínka v Dobroníně na Jihlavsku. Výsledná zpráva byla už začátkem listopadu předána jihlavským kriminalistům. Případ ale stále není uzavřen. Přestože policie chtěla zveřejnit výsledky vyšetřování koncem srpna, nestihne to zřejmě ani do konce letošního roku.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky, údajně Němců zavražděných na konci války revolučními gardami, vyzvednuty z masového hrobu loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy. Nálezy ostatků a opakované označení místa křížem vzbudily v Dobroníně velké emoce.

„Vyšetřování není stále ukončeno, z pokynu krajské státní zástupkyně nemůžeme další průběžné informace sdělovat,“ prohlásila krajská policejní mluvčí na Vysočině Dana Čírtková. Podle mluvčího Krajského státního zastupitelství v Brně Hynka Olmy je případ stále ve stádiu přípravného vyšetřování. „V daném okamžiku se k prováděným úkonům nebudeme z taktických důvodů vyjadřovat,“ řekl Olma.

Podle mluvčí kriminalistického ústavu Petry Srnkové bylo zkoumání a porovnávání vzorků značně náročné, protože nalezené kosti byly ve velmi špatném stavu. „Stanovili jsme nejdřív profily DNA u jednotlivých vzorků a pak jsme je porovnávali se vzorky dodanými žijícími potomky pravděpodobných obětí,“ popsala Srnková.

Část kosterních ostatků zkoumali odborníci v Kriminalistickém ústavu už začátkem letošního roku. Podařilo se jim stanovit devět rozdílných profilů DNA, což ukázalo na devět různých jedinců mužského pohlaví. „Ze dvou vzorků DNA od žijících potomků pravděpodobných obětí, které měli genetici v té době k dispozici, se však ani jeden neshodoval s profily DNA stanovených z kosterních ostatků,“ uvedla Srnková.

Dlouhá doba vyšetřování případu dává prostor k nejrůznějším dohadům. Starosta Dobronína Jiří Vlach se například domnívá, že vzorky DNA nalezených kosterních pozůstatků se zřejmě neshodují ani s dalšími vzorky příbuzných údajných obětí. „Kdyby to bylo v pořádku, muselo by to být dávno zveřejněno,“ spekuluje Vlach.

Pozůstatky na Budínce podle něj ani nemusí patřit německým civilistům z Dobronína. „Vím, že poblíž byl po válce polní lazaret. Do hrobu mohli být ukládáni zemřelí vojáci. Nablízku byla také rumunská vojska, pozůstatky mohou být i jejich. Ale to jsou jen moje spekulace,“ připustil Vlach.

Aktivista Milan Litavský, jenž na památku místním Němcům postavil na Budínce železný kříž, je naopak přesvědčen o tom, že vzorky DNA budou shodné a verze o vraždě německých občanů se potvrdí. „Vzorky se rozhodně shodovat budou, i když možná ne všechny. O tom, že se v Dobroníně vraždilo, se mluvilo mezi starousedlíky,“ řekl Litavský.

Česká televize v září uvedla, že německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle ČT to tvrdí publicista Václav Vlk. David Vondráček, jenž se případem zabývá, ovšem tvrdí, že vraždění sice organizoval Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. „Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec,“ řekl ČT.