Žháři z Vítkova si definitivně odpykají výjimečné tresty

Brno – Tresty za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku definitivně platí. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání čtyř pachatelů, jimž soudy v Ostravě a Olomouci vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení. Při útoku, který byl podle pravomocného verdiktu rasově motivovaný, utrpěla těžké popáleniny tehdy dvouletá Natálie. Holčička má trvalé zdravotní následky.

„Dovolání všech čtyř pachatelů bylo v neveřejném zasedání odmítnuto jako zjevně neopodstatněné. Tím zůstaly uložené tresty v platnosti,“ řekl ČT mluvčí Nejvyššího soudu  Petr Knötig. Odůvodnění soud zveřejní až po Novém roce. Proti rozhodnutí soudu se již nelze odvolat, odsouzená čtveřice se ale teoreticky může ještě obrátit na Ústavní soud. Ten však většinu stížností v záležitostech násilné trestné činnosti odmítá.

Obhájce Vaculíka zřejmě podá ústavní stížnost

S odůvodněním soudu se dosud neseznámili ani právníci odsouzených. Obhájce Davida Vaculíka Petr Kausta ale ČT řekl, že už dříve se svým klientem mluvili o podání ústavní stížnosti: „V průběhu celého jednání jsme namítali procesní vady i porušení práva na spravedlivý proces… Velká část i odborné veřejnosti vnímá, že tresty byly exemplární.“ Obhájce Jaromíra Lukeše Pavel Pěnkava zatím podle svých slov není přesvědčen o tom, že bude se svým klientem ústavní stížnost podávat: „Spíše jsem si sliboval úspěch od dovolání než od ústavní stížnosti.“

David Vaculík a Jaromír Lukeš si mají odpykat 22 let ve vězení, Václav Cojocaru a Ivo Müller dostali dvacetiletý trest. Všichni byli odsouzeni za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu a poškozování cizí věci.  

Vrchní soud v Olomouci při březnovém odvolacím řízení označil uložené výjimečné tresty za přísné, ale nikoliv nepřiměřené. „Je zde vysoký stupeň společenské nebezpečnosti. Nejzávažnější je pohnutka tohoto činu, což je příslušnost poškozených k etnické menšině. Je třeba vyslat jasný signál, že jakákoliv trestná činnost, jejíž pohnutkou je odlišnost napadených, bude přísně postihována,“ uvedl tehdy předseda olomouckého senátu Milan Kaderka.  

Čtveřice extremistů se před soudy nižších stupňů domáhala například změny právní kvalifikace činu z vraždy na obecné ohrožení. Údajně nevěděli, že je dům obývaný, nejeli do Vítkova vraždit a vražedný úmysl jim nebyl prokázán. Soudy ale nakonec dospěly k závěru, že jde o pokus o vraždu v nepřímém úmyslu. Útočníci měli tři láhve s vysoce hořlavou látkou a založili tři ohniska požáru. Podle soudů je proto evidentní, že byli srozuměni s tím, že obyvatelé domu mohou zemřít.

Podle obžaloby čtyři muži na dům obývaný početnou romskou rodinou zaútočili v noci na 19. dubna 2009. Do oken hodili zápalné láhve. Dům začal okamžitě hořet. Tři lidé byli zraněni, nejvážněji tehdy ani ne dvouletá Natálie. Dítě bylo popáleno na 80 procentech těla a přišlo o tři prsty na rukou. V listopadu 2009 se napadená rodina odstěhovala z Vítkova do domu v Budišově nad Budišovkou na Opavsku, který koupila z peněz od dárců. Celkem se na kontě sešlo 890 000 korun.

Video Soud žhářům potvrdil výjimečné tresty
video

Soud žhářům potvrdil výjimečné tresty