Klaus, věčný kritik eurozóny a eura, uzavřel rok smířením s Havlem

Praha – Když se řekne prezident Klaus v roce 2011, mnohým se vybaví nejsledovanější video na serveru YouTube, na němž si prezident vzal protokolární pero. Ale Václav Klaus se vyjadřoval k domácí scéně (dubnová vládní krize, polemika kolem osobnosti Ladislava Bátory), i když ne tolik jako k mezinárodním problémům, kde letos nedominovalo téma globálního oteplení, ale spíše jeho názory na situaci v eurozóně a na debaty ohledně přežití či nepřežití eura. Osobnost Klause dokonce v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 pochválil miliardář Steve Forbes: „Klaus bude hrát obrovskou roli jak v České republice, tak o to víc v přeměně Evropy.“

Rok 2011 nakonec prezident Klaus uzavřel smířením se svým předchůdcem Václavem Havlem, s nímž na konci 90. let vedl politické spory. „Václav Havel se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě,“ řekl Klaus nad Havlovou rakví.

0Klaus složil zesnulému jménem ČR poslední hold. „Odešel prezident, politik, intelektuál i umělec. Odešel člověk, na kterého budeme vzpomínat s vděkem, úctou a respektem.“

„S Havlem neodchází myšlenka, že za pravdu, je-li o ní člověk přesvědčen, má smysl podstoupit zápas i s osobními riziky. Neodchází také myšlenka, že svobodu je snadné ztratit, když o ní nedostatečně pečujeme, a že jedině demokracie umožňuje svobodný život jednotlivce.“



Prezident se letos do české politiky příliš nevměšoval 

Snad nejvýrazněji zasáhl do dění na domácí scéně v dubnu, kdy odmítl přijmout rezignaci ministra dopravy Víta Bárty a návrh premiéra Nečase na odvolání dalších ministrů za Věci veřejné Radka Johna a Josefa Dobeše. Klaus tehdy chtěl vědět, co bude dál: „Já jsem kladl jako podmínku, že než budu jakkoliv jednat, tak chci vědět, jestli se K9 umí sejít, jestli funguje, nebo jestli oznámí, že všechno končí,“ komentoval tehdy situaci s tím, že se nechce pouštět do chaotického procesu, a zároveň věří, že „dojde k hmatatelnému efektu, že bude něco dáno na papír, a to pak umožní dořešit všechny další otázky, i personální.“ 

Přesto, že Petra Nečase v čele vlády i ODS Klaus respektuje, nicméně jeho vládu za letošní rok příliš nechválil. Podle prezidenta vládu oslabovaly koaliční spory, prokázané i neprokázané aféry, oslabovaly ji i odchody několika ministrů a nakonec ji oslabovaly též vnitřní spory uvnitř jednotlivých stran. „Nejvíce ji ale oslabovaly reálné spory mezi koaličními stranami ohledně základních parametrů reformních kroků vlády. Spory tedy měly i věcný základ,“ uvedl prezident na adresu vlády v prosinci. 

Z vlády měl asi největší spory se Schwarzenbergem, v Nečasovi viděl naději 

Zrovna idylické vztahy letos prezident neměl s šéfem TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Začátkem září ho Klaus na poradě velvyslanců ostře kritizoval za koncepci zahraniční politiky. Při setkání s diplomaty s ním pak ministr podle Klause nezačal polemizovat. „Toho on schopen není. Je bohužel schopný utrousit nějakou poznámku prvnímu novináři, kterého potká. A to je jednání, které moc aristokraticko-knížecí není,“ poznamenal prezident. Schwarzenberg to v reakci označil za promyšlený útok, neboť si prezident podle něj chystá půdu pro založení nacionalistické, euroskeptické strany. 

Kabinet Petra Nečase
Kabinet Petra Nečase
Více fotek
  • Kabinet Petra Nečase autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2542/254188.jpg
  • Alexandr Vondra, Václav Klaus, Karel Schwarzenberg a Petr Nečas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2114/211391.jpg
  • Ladislav Bátora s prezidentem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2447/244666.jpg
  • Klaus a Nečas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2489/248900.jpg

Petr Nečas i přes jisté výhrady byl pro prezidenta přece jen lepší lídr ODS než Mirek Topolánek. Klaus vkládal do Nečasova vedení naděje. Ničivé bylo podle Klause směřování do politického středu, které praktikoval právě Topolánek. „Začal jsem věřit, že zakolísání ODS bylo překonáno a vedení ODS v čele s Nečasem znamená změnu, i když jsem věděl, že to nebude mít lehké. Posun, který nastal, však byl již příliš velký a změny, které se stihly učinit za poslední rok, příliš malé,“ řekl Klaus u příležitosti 20. narozenin ODS.  

Politici Věcí veřejných a Bátora jako chráněnci Hradu 

Společnou notu ale Klaus s Nečasem nenašli v působení Věcí veřejných na politické scéně. Zatímco Nečas se v dubnu po aféře Věcí veřejných s odposlechy chtěl ve vládě zbavit předních politiků VV kvůli jejich údajnému napojení na bezpečnostní agenturu ABL, Klaus dokonce v září v exkluzivním rozhovoru pro ČT označil Josefa Dobeše nejlepším polistopadovým ministrem školství a Víta Bártu šikovným politikem.  

Sporem ve vládní koalici se stalo působení Ladislava Bátory na ministerstvu školství. Právě za Bátorou stáli politici Věcí veřejných, zejména prezidentem vychvalovaný ministr školství Dobeš. Bátora jako kritik Evropské unie či multikulturalismu je blízký lidem kolem prezidenta Klause, kterého označuje za nedostižný vzor. A právě sám Klaus označil kauzu kolem Ladislava Bátory, který v minulosti například kandidoval za nacionalistickou Národní stranu, za „diktaturu politické korektnosti“. „Je to fenomén celosvětový, evropský i český. Kdo se mu odvažuje vzdorovat, stihne ho lavina ataků, které vedou k jeho společenskému znemožnění, často i ztrátě zaměstnání, i k osobní ostrakizaci. Přesně to se u nás dnes děje s Ladislavem Bátorou,“ komentoval situaci prezident. Ministr Dobeš nakonec přiznal, že Bátora mu byl doporučen z Hradu. A Bátora? Nakonec situaci vyřešil sám, dobrovolně z ministerstva v říjnu odešel

S Bátorou se Klaus shodl mimo jiné i v kritice podpory pochodu gayů Prahou (Prague Pride). Této akci vyjádřil podporu přímo pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Klaus se tehdy postavil za svého vicekancléře Petra Hájka, který v souvislosti s chystaným karnevalem homosexuálů hovořil o akci „deviantních spoluobčanů“ a festival označil za „nátlakovou akci a politickou demonstraci pokřiveného hodnotového světa“.

Věčný kritik eura a eurozóny 

Daleko více se Klaus angažoval v zahraničí. Opět jako dlouhodobý odpůrce eura několikrát kritizoval koncept společné evropské měny a označil ho za „od počátku chybný projekt“. Podle něj by ČR měla usilovat o trvalou výjimku z povinnosti zavést euro. V této souvislosti dodal, že vyloučení Řecka z eurozóny by přitom nebylo „žádnou katastrofou“. Takzvaný opt-out si vyjednaly i Dánsko, Velká Británie a Švédsko, a euro tak přijmout nemusejí. Pro ostatní unijní země platí povinnost jednotnou měnu přijmout, pokud budou splněna požadovaná kritéria. 

A Klaus šel ve svých úvahách na téma eura ještě dál. Odklon od společné měny by podle něj nemusel znamenat katastrofu, pokud by byl organizovaný. Po přednášce na Vratislavské univerzitě se dokonce podle serveru gazeta.pl napůl v legraci rovněž přihlásil jako dobrovolník na likvidaci jednotné evropské měny.

Václav Klaus s Petrem Hájkem
Václav Klaus s Petrem Hájkem
Více fotek
  • Václav Klaus s Petrem Hájkem autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2818/281782.jpg
  • Řeckého premiéra Papandrea rozzlobily Klausovy výroky autor: ČT24, zdroj: ISIFA http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2842/284116.jpg
  • Rozhovor Václava Klause pro deník Právo zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2841/284093.jpg
  • Václav Klaus zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2872/287196.jpg

Prezident zároveň vyzval k „nekompromisnímu a důslednému“ řešení situace kolem zadluženého Řecka. Nicméně prezident se domnívá, že je chybou zužovat debatu o nynější evropské krizi na Řecko. Podle něj je za dnešní krizi, a také v užším smyslu za krizi eurozóny, odpovědná samotná Evropa. Konkrétně svým způsobem hospodaření v minulosti a tím, jak se rozhodla žít nad poměry. 

„Stále říkám, že není pravdou jen to, že si Řecko nadměrně a nezodpovědně půjčovalo. Druhou stranou téže mince je to, že Řecku někdo nadměrně a zcela nezodpovědně půjčoval,“ poznamenal prezident.  



V této souvislosti řecký premiér Jorgos Papandreu odsoudil Klausův výrok, jenž v rozhovoru pro deník Právo hovořil o Řecích nepřímo jako o líných pijácích ouza. Klaus se ale proti vzniklé kritice svého výroku ohradil. Neříkal prý, že jsou Řekové líní. „Nikdy bych si netroufl říci, že Řekové pracují málo a Češi (nebo někdo jiný) hodně,“ tvrdí Klaus. Zároveň dodává, že Češi nepracují tak tvrdě jako Němci. 

Chybou podle něj bylo, jak rychle bylo Řecko přijato do eurozóny. „Je zcela legitimní mít rozdílnou ekonomickou výkonnost, ale při každé úrovni ekonomické výkonnosti není možné vstoupit do měnové unie s Německem, které má ekonomickou výkonnost relativně vysokou. To není žádný provokativní výrok,“ upozorňuje prezident Klaus.

Klausovy návštěvy: Nejen chilské pero, ale i australský bezpečnostní rám

A na závěr – snad žádné video se současným prezidentem neobletělo celý svět tak rychle a s takovým ohlasem jako Klausovo video z návštěvy v Chile, na němž si prezident do kapsy strčil protokolární pero. Stalo se přímo jedním z hitů internetu - na serveru YouTube je několik verzí tohoto videa, které odvysílala Česká televize v pořadu 168 hodin. Nejsledovanější z nich vidělo za dva dny přes půl milionu lidí.

Žebříček YouTube Zeitgeist 2011:

Autorem nejsledovanějšího videa roku na videoserveru YouTube je veřejnoprávní Česká televize. Jde o sestřih tiskové konference z Chile, při níž si prezident Václav Klaus vzal protokolární pero.



A co na to Václav Klaus: „Není to pero, je to propiska,“ uvedl pro pořádek Klaus. S úsměvem pak celou situaci vysvětlil. „Cestou do Brna jsem si něco psal v autě a četl jsem si v médiích, koukl jsem se na tužku, kterou jsem měl v ruce, a tužka byla ze summitu v Lisabonu. To člověk standardně dělá, že si tužku, blok z té akce bere. Například teď píšu na blok, kde je lotyšský parlament. Píšete si poznámky, vezmete si ho, a pak si nekupujete další blok, ale píšete do stejného bloku.“ 

Václav Klaus a Sebastián Piñera
Václav Klaus a Sebastián Piñera

Dubnovou historku s chilským perem Klausovi připomněla média ještě v červenci, kdy se při cestě po Austrálii odmítl podrobit bezpečnostní prohlídce v australském parlamentu. Klaus mířil na rozhovor do studia australské televize, která sídlí v prostorách parlamentu. Bez průchodu bezpečnostním rámem ho ale do parlamentu nepustili, a protože televize z produkčních důvodů interview mimo budovu realizovat nemohla, sešlo z něj. „Když spatřil bezpečnostní zařízení, zastavil se a řekl: 'Tamtudy neprojdu',“ řekla podle serveru televize producentka pořadu Michelle Ainsworthová, která na prezidenta Klause čekala.