V Třešti na Jihlavsku se v podzemí ukrývá čtyřpatrová budova

Třešť – Podzemní bunkr s označením S-7 v Třešti na Jihlavsku už není na seznamu vládou utajených objektů. Ministerstvo vnitra ho nabízí k pronájmu. Před zhruba čtyřiceti lety tu tehdejší vládní garnitura ukryla pod zem čtyřpatrovou budovu, která sloužila jako chráněné záložní krizové pracoviště pro případ ohrožení státu. Ministerstvo vnitra dnes objekt představilo novinářům. 

Areál je ve špatném stavu a ministerstvo vnitra, které jej spravuje od roku 2002, nemá potřebných zhruba 350 milionů korun na jeho opravu. Proto došlo k jeho odtajnění. Bunkr tak bude nabídnut k dalšímu využití jiným subjektům, například k pronájmu jako sklad materiálu. Cena za pronájem by se mohla pohybovat přibližně mezi 400 až 500 korunami za čtvereční metr ročně. Mohl by ho využívat třeba i kraj Vysočina. Prodej objektu je až krajní možnost. Již dříve se uvažovalo, že by se objekt mohl přebudovat na záložní pracoviště Národního digitálního archivu, k tomu ale nedošlo. 

Bunkr se nachází na okraji města mezi rybářskými sádkami a zámeckým parkem. Místní lokalitě říkají Jáma. Na povrchu je vidět jen přístupová cesta a vrata k výtahu. Areál byl stavěn v utajení. Kolaudace se uskutečnila v roce 1974. Tehdy byl bunkr ve správě Krajského národního výboru Jihomoravského kraje, od roku 2002 přešel pod Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra. „Podle mých informací nebyl nijak využíván, snad tady proběhlo jedno cvičení,“ podotkl ředitel Zařízení služeb pro ministerstvo vnitra Tomáš Homola. Před několika lety se uskutečnila oprava některých částí budovy za zhruba pět milionů korun. O objekt se stará několik lidí včetně ostrahy. 

Objekt si dnes prohlédl třešťský starosta Vladislav Hynk. „Léta jsem chodil okolo, ale nevěděl jsem, co je uvnitř,“ svěřil se novinářům. O případném využití městem budou podle něj diskutovat zastupitelé. „Osobně si však nedokážu představit, jak bychom areál použili,“ dodal. V podzemní části, kde je kromě technického zázemí například i zachovalá historická kolíková ústředna, by mohlo podle Hynka být třeba muzeum. 

Každé patro má rozlohu 1 480 metrů čtverečních, muzeum by mohlo vzniknout v tom nejnižším, kde se skrývají mimo jiné náhradní dieslové agregáty pro výrobu elektřiny, ale také místnosti s rozsáhlou vzduchovou filtrací. Ty mohly fungovat například v případě válečného konfliktu a po dobu 72 hodin nepřetržitě čistit vzduch až pro 250 osob.