Rodina uložila urnu s Havlovým popelem do rodinné hrobky

Praha – Rodina a nejbližší přátelé Václava Havla dnes krátce před polednem uložili jeho urnu s popelem do rodinné hrobky na pražském Vinohradském hřbitově. Kromě manželky Dagmar se soukromé pietní akce zúčastnili i bratr Ivan s chotí Dagmar a nejbližší Havlovi spolupracovníci a přátelé – finančník a sponzor Havlových aktivit Zdeněk Bakala s partnerkou Michaelou, výtvarník a architekt Bořek Šípek či sestry boromejky, které Václava Havla na poslední cestě doprovodily svým zpěvem. Nad hrobkou během piety promluvil katolický kněz. Datum uložení urny vybrala rodina na den, kdy uplynulo 15 let od Havlovy svatby s jeho druhou ženou Dagmar.

Hrobka Havlovy rodiny je umístěna v boční stěně kaple svatého Václava. Do hrobky byli v minulosti pohřbeni členové jeho rodiny a také jeho první manželka Olga. Právě po její smrti v roce 1996 Havel požádal architekta Zdeňka Hölzela a sochaře Olbrama Zoubka, aby hrobku přestavěli. 

Přípravy na uložení ostatků hlavy státu začaly v úterý. Poté, co kameník vytesal na náhrobek během noci Havlovo jméno s datem narození a úmrtí, byla dnes ráno hrobka odkryta. Zřízenci nadzdvihli masivní náhrobní desku, jejíž povrch je vybroušen do podoby české státní vlajky. 

Státní význam hrobky připomíná i to, že náhrobek je z mrákotínské žuly, tedy ze stejného kamene, ze kterého navrhl slovinský architekt Josip Plečnik obelisk na Pražském hradě. Čtyři metry vysoký náhrobní kámen lemují bronzové reliéfy andělů a Panny Marie, které pro Havla vytvořil Zoubek. Havel podle Hölzela do reliéfu náhrobku při jeho tvarování otiskl i svůj palec. 

Havel zemřel 18. prosince ve věku 75 let po vleklých zdravotních potížích na chalupě v Hrádečku na Trutnovsku.

Vláda dnes zároveň ocenila pokrok v přípravě možného přejmenování pražského letiště. To totiž zaregistrovalo ochrannou známku s názvem „Mezinárodní letiště Václava Havla“. Případné přejmenování ale vláda nechce uspěchat, ale chce dát ještě prostor širší debatě. S návrhem na změnu názvu letiště přišel režisér Fero Fenič. Svou podporu na internetu vyjádřilo už skoro 80 tisíc lidí. Ve hře je také knihovna nebo škola se jménem Václava Havla. Vláda ale nechce spěchat a zatím nechává prostor pro veřejnou debatu.

Uložením ostatků Václava Havla do rodinné hrobky uctění památky nekončí. Poslanci už mají na stole zákon o zásluhách Václava Havla. Jeho text je stručný: „Václav Havel se zasloužil o demokracii a svobodu.“

Video Reportáž Evy Davidové a Vladimíra Keblúška
video

Reportáž Evy Davidové a Vladimíra Keblúška

Ukládání urny s popelem Václava Havla

Výběr známých osobností, jejichž ostatky jsou uloženy na Vinohradském hřbitově v Praze:

Eva Bosáková (1931-1991) - sportovní gymnastka, dvojnásobná mistryně světa z let 1958 a 1962, olympijská vítězka z her v Římě 1960.
Karel Matěj Čapek-Chod (1860-1927) - spisovatel a novinář, čelný představitel naturalismu.
Jaroslav Foglar (1907-1999) - spisovatel, propagátor skautingu, autor Rychlých šípů.
Jiří Grossmann (1941-1971) - herec, zpěvák, textař a autor divadelních her, proslavil se v divadle Semafor ve dvojici s Miloslavem Šimkem.
Emil Hácha (1872-1945) - někdejší šéf prvorepublikového Nejvyššího správního soudu a prezident druhé republiky a protektorátu.
Egon Erwin Kisch (1885-1948) - pražský německy píšící novinář, přezdívaný pro své pracovní nasazení „zuřivý reportér“.
Laďka Kozderková (1949-1986) - muzikálová herečka, hvězda pražského Hudebního divadla v Karlíně.
František Kožík (1909-1997) - spisovatel, rozhlasový a filmový dramaturg. Jeho nejznámějším dílem je románový životopis Největší z pierotů.
Josef Laufer (1891-1966) - novinář, jeden z průkopníků sportovního rozhlasového přímého přenosu v Československu.
Jan Pivec (1907-1980) - dlouholetý člen činohry Národního divadla, kde hrál komediální i vážné role, živelný a emotivní herec se proslavil také před kamerou.
Karel Václav Rais (1859-1926) - spisovatel, svými díly přiblížil zejména lid českého venkova v době obrození; patřil mezi první významné Čechy, kteří se nechali zpopelnit.
Jiří Šlitr (1924-1969) - spoluzakladatel divadla Semafor, skladatel, klavírista, malíř a zpěvák; nezapomenutelnou dvojici vytvořil s Jiřím Suchým.
Jaroslav Štercl (1919-1996) - estrádní a kabaretní komik, svérázný lidový bavič a také trampský muzikant.