Učitelé SŠ: U studentů stouplo riziko agrese, školní prostředí je nezajímá

Praha - Učitelé středních škol zaznamenali v uplynulém školním roce zvýšené riziko projevů agresivity mezi žáky. Podle jejich názoru zároveň klesl zájem studentů o budování kvalitního prostředí ve školách. Učitelé středních škol představují nejméně spokojené pedagogy ze všech hodnocených částí vzdělávacího systému. Tyto informace uvádí zveřejněná výroční zpráva České školní inspekce (ČŠI). Na střední školy podle ní negativně dopadly úspory ve státním rozpočtu. Náklady školám zvýšila nová podoba systému státních maturit. Zpráva také poukazuje na to, že učitelům mírně vzrostl průměrný plat.

Spokojenost středoškolských pedagogů doznala oproti předchozímu školnímu roku výrazného poklesu. Kromě narůstající agresivity studentů trápí učitele nespokojenost s materiálním a technickým vybavením škol. ČŠI letos navštívila především školy, které poskytují odborné vzdělávání. „Lze tedy usuzovat, že situace v těchto školách je ve srovnání se školním klimatem v gymnáziích méně příznivá,“ uvádí zpráva inspekce.

Mladší učitelé přinášejí svěží vítr do škol

Dobrá pracovní atmosféra panovala přibližně ve třetině navštívených vyučovacích hodin. Daří se ji vytvářet zejména mladším kvalifikovaným učitelům. Příznivější klima a vyšší zájem o vzdělávání byly zjištěny zvláště tam, kde obsah učiva respektoval souvislosti mezi předměty a propojoval učivo s příklady „ze života“.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Na střední školy v minulém školním roce dopadly rozpočtové škrty, kterými se vláda snaží bránit dopadům pokračující ekonomické recese. V meziročním srovnání poklesla dotace na žáka ze státního rozpočtu o 5,5 procenta. Rozpočty škol zatížila nová podoba státní maturitní zkoušky až o 745 korun na jednoho studenta, což podle zprávy ČŠI školy ani inspektoři nehodnotili pozitivně. Původní záměr školského zákona počítal s náklady na maturity ve výši přibližně 55 milionů korun ročně, skutečné náklady však v roce 2010 dosáhly částky zhruba 300 milionů.

Stoupl průměrný plat učitele, klesly výdaje na žáka

Pozitivním zjištěním ČŠI byl nárůst průměrného platu, který byl zajištěn mimo jiné i snížením počtu týdenních nadúvazkových hodin. Střední školy využily také možnosti dofinancování z projektů Evropských strukturálních fondů. Negativem je naopak další pokles využívání kapacity škol a pokles výdajů na jednoho žáka, uvádí ČŠI ve výroční zprávě. Nadprůměrné využívání kapacit v odborném vzdělávání bylo zjištěno v kraji Vysočina (90 procent) a Královéhradeckém kraji (87 procent). Podprůměrné využití inspektoři zaznamenali v Olomouckém kraji (přibližně 53 procent). V kategorii gymnázií byl zjištěn průměrný podíl využití kapacity 81 procent. Podle ČŠI byl nejvyšší v Jihomoravském kraji (asi 97 procent), nejnižší byl ve Zlínském kraji (zhruba 58 procent).

Úspory dopadly i na základní školy

Vládní úspory poznamenaly podle inspekce v minulém školním roce na školách základního vzdělávání jak rozpočty, tak i hodnocení jejich atmosféry. Důvodem bylo zejména snížení výdajů na jednoho žáka a pokles průměrných platů pedagogů. Na druhou stranu ČŠI oceňuje to, že ve školách ubylo nepedagogických pracovníků a týdenních nadúvazkových hodin. Inspekce rovněž upozornila na to, že ačkoli základní školy pracují s preventivními programy, přibývá problémů s chováním žáků. „První dobré zkušenosti získaly školy, které se zúčastnily pokusného ověřování dohod s rodiči problémových žáků,“ uvádí zpráva. Podle ní školy také nemají dostatečně zajištěnou individuální logopedickou péči a stále bojují s přípravou strategií pro vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Podle inspektorské zprávy meziročně přibylo i zařízení, ve kterých nebyla dobrá podpora pedagogů. V některých případech byla na vině nefunkční zpětná vazba v řízení. Promítlo se do toho ale i stárnutí pedagogických sborů, pokles průměrných učitelských platů a méně peněz na další vzdělávání kantorů a na učebnice a učební pomůcky.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Naopak kladného hodnocení se základním školám dostalo například za inovace ve vzdělávacích programech. Inspekce ocenila i to, že v 98 procentech navštívených škol zjistila dobrou spolupráci s poradenskými zařízeními a především s rodiči. Ministerstvo školství muselo loni stejně jako jiné resorty kvůli snižování státního dluhu šetřit, například omezilo výdaje na školní pomůcky, začaly platit i nové platové tabulky. Podle údajů ČSI se výdaje na jednoho žáka základní školy v uplynulém školním roce meziročně snížily o tři procenta na 49 895 korun a průměrná mzda pedagogických pracovníků v základním vzdělávání o 1 021 korun na 25 348 Kč.