Prorektor Štech: Svobodné bádání není samoúčelné. Jednat se bude

Praha - Vládní návrh vysokoškolského zákona zakládá podmínky pro to, aby mohly být omezeny akademické svobody. Svobodné vyučování, svobodné bádání a svoboda samosprávy však nejsou samoúčelné, připomíná Stanislav Štech, prorektor pro rozvoj Univerzity Karlovy. „Nemá-li dojít k nějaké opravdu významné a veliké kolizi, tak se jednat bude,“ říká na adresu ministerstva školství, které prý zatím s univerzitami komunikuje nedostatečně. Poslední možností je stávka, připouští Štech.

Studenti UK včera odpoledne vyhodili z oken právnické fakulty 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které příprava vysokoškolského zákona stála. Návrh prý omezuje akademické svobody ve prospěch politiky a byznysu. Podle vládního návrhu má například takzvaná rada školy získat silnější pravomoci a zasedat v ní mají třeba lidé z podnikatelské sféry.

„Jezdím po světě, skandinávské země, Švýcarsko, a mají takový institut. Je to záležitost, kterou si chválí a říkají, že je ku prospěchu věci, když se vnitřní záležitosti školy mohou posoudit očima zevně. Ale ne politiky, to je naprosto vyloučeno,“ hájí reformy Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství pro vysoké školy a výzkum a bývalý rektor UK.

USA a Velká Británie nám vzkazují: pozor, dívejte se!

S tím Štech polemizuje. Kontakt s vnějším světem podle něj nesmí být řídicí: „Existují země jako Spojené státy a Velká Británie, která nám vzkazují: pozor, dívejte se, jaké to může mít vážné dopady na výzkumné programy ve školách, kde se toho skutečně zmocní manažeři.“

Univerzita je pak nucena plnit podnikatelské záměry na úkor vědeckého poznávání. V takové situaci hrozí zánik různým výzkumným programům nebo celým katedrám, které jednoduše nebudou schopny garantovat dostatečný finanční zisk. Podle rektora UK Václava Hampla by vládní návrh mohl učinit z vysokých škol pouze přípravku určitých soukromých firem.

Kdo žije v kontaktu s realitou?

Prorektor Štech odmítá vůbec představu, že je univerzitu potřeba vládní reformou přibližovat „vnějšímu světu“. Ptá se: „Prokázal snad někdo někdy, že na vysokých školách nežijeme v kontaktu s vnější realitou?“

Výrok, že akademická půda není v kontaktu se světem, je fór, který se vypráví od doby Immanuela Kanta, glosuje Štech. „Ti lidé jsou povahou své činnosti nesrozumitelní vnějšku,“ připouští, ale zároveň zdůrazňuje, že svobodné odborné bádání, které z principu nemůže neustále prezentovat nové výsledky, je podstatnou úlohou univerzity.

„Není nutno udělat totální kotrmelec“

Jako alternativu k vládním návrhům nabízí Štech materiál, který vypracovala Univerzita Karlova již před třemi lety jako alternativu k tehdejší Bílé knize. Vysoké školy podle něj nepotřebují hlubokou reformu, ale pouze komplexní novelizaci současného zákona o vysokých školách. „Není nutno udělat totální kotrmelec a všechno rozhodit, rozorat a ještě riskovat, že v Poslanecké sněmovně se na to napojí všelijaké zajímavé přílepky.“