Zákon o střetu zájmů se do budoucna zpřísní

Praha – Zákon o střetu zájmů, jehož úkolem bylo mimo jiné potírat klientelistické vazby na komunální úrovni, se po čtyřech letech platnosti ukazuje jako příliš mírný. Tvrdí to zástupci Transparency International i někteří poslanci koalice a opozice. Neúčinnost zákona podle nich  ilustruje i fakt, že v minulém roce byla v Česku kvůli střetu zájmů v komunální sféře uložena pouze jediná pravomocná pokuta. Za celé čtyři roky, co platí, padlo pouhých šest trestů.

Schválení zákona o střetu zájmů proběhlo v roce 2006. Podle poslanců mělo jít o účinnou metlu proti klientelismu při schvalování zakázek na českých radnicích. „Je to velmi radikální změna k lepšímu,“ prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. V roce 2012 je jasné, že o takový přelom nepůjde. „U některých zakázek jde přitom o stamiliony, je to směšné,“ konstatoval Vladan Brož, zástupce Transparecy International.

S kritikou dnes už souhlasí i ti, kdo pro zákon před pěti lety hlasovali. „Je potřeba, abychom si vyhodnotili určitá ustanovení, zdali neposkytují určité mezery,“ řekl Sobotka.

Střet zájmů
Zdroj: ČT24

Jediný loňský trest si paradoxně vyslechl člověk, který dříve sám na korupci upozorňoval – liberecký exprimátor Jan Korytář. Za to, že při hlasování neoznámil, že dotovaný projekt má vyrůst na jeho pozemku, dostal pokutu dva a půl tisíce korun.

Přestupková řízení jsou ze zákona neveřejná. Další chybou je podle Transparency International fakt, že během nich často úředníci řeší přestupky svých nadřízených a zákon politikům ani při střetu zájmů nezakazuje hlasovat. Stačí jen podjatost před hlasováním oznámit. „Když to učiní, mohou nadále hlasovat a rozhodovat, což je z našeho pohledu zvláštní,“ upozornil Brož.

Marek Benda, předseda Ústavně-právního výboru:

„Nemusíme všechno řešit zákonem, protože tam to trvá dlouho. Je lepší, když funguje přirozená etika.“       

Někteří zástupci koalice i opozice chtějí zákon změnit. „Ten zákon je starý. Je třeba ho zpřísnit,“ míní předseda Věcí veřejných Radek John.

Asi neznámější případ, kdy politik na celostátní úrovni dostal pokutu za střet zájmů, byla kauza Jiřího Čunka. Soud mu dal pokutu 20 tisíc korun za to, že v majetkovém přiznání neuvedl údaje o své hypotéce.

Reportáž Jiřího Hynka (zdroj: ČT24)