Změny v ústavní novele by mohly zrušit přímou volbu prezidenta

Praha - Senátní ústavně-právní výbor doporučil těsnou většinou upravit ústavní novelu o zavedení přímé volby prezidenta. Úpravy navrhla předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD), získala pro ně dva stranické kolegy a oba přítomné zástupce koalice. Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier přitom varoval, že senátní úpravy by byly využity sněmovnou k tomu, aby byla přímá volba prezidenta zamítnuta. Výboru jde především o to, aby prezidentovy kandidáty na členy České národní banky schvaloval Senát.

Novela by měla posílit roli Senátu. Jeho předseda by měl mít například všechny prezidentské pravomoci, pokud bude úřad hlavy státu neobsazený. To, aby Senát schvaloval prezidentovy kandidáty na členy ČNB, se nepodařilo prosadit ČSSD ve sněmovně. Konečné slovo bude mít ale za týden Senát jako celek. Zástupci ČSSD i ODS už dříve deklarovali, že pro přijetí novely dodají potřebnou většinu. V případě změny ústavy se Senát a sněmovna musejí shodnout na jejím znění, aby začala platit. 

Jiří Dientsbier

Není tady politická vůle přijmout přímou volbu prezidenta v jiném znění, než ve kterém nám to došlo z Poslanecké sněmovny.


Ústavní novela má začít platit od 1. října

Podle Jaroslava Kubery, který je pro úplné zamítnutí návrhu, by bylo kvůli přímé volbě potřeba přijmout ještě další změny v ústavě. Prezident by podle něj mohl přejmout některé pravomoci senátu. „Týkalo by se to i debaty, jestli potřebujeme dvoukomorový parlament, pokud bude přímo volený prezident, když by některé pravomoci senátu mohl převzít,“ vyjádřil se Kubera.

Podle současné ústavy by se pravomoci rozdělily i mezi premiéra a předsedu sněmovny. K přijetí návrhů Rippelové na omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců jen na dobu výkonu funkce, což má ústavní novela zavést pro přímo voleného prezidenta, ale jeden hlas chyběl. Ústavní novela počítá s tím, že místo zákonodárců budou hlavu státu vybírat všichni voliči podobným systémem, jako volí senátory. Účinnost má mít od 1. října.