Schůze o církevních restitucích bez výsledku, pokračovat bude příští týden

Praha - Půdu Poslanecké sněmovny dnes ovládla debata o církevních restitucích a jednání hned od počátku provázely přestřelky mezi koalicí a opozicí. Opoziční kritiku předlohy neotupilo ani úvodní prohlášení ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09), že církve zřejmě nebudou žádat vydání majetku v celém rozsahu, se kterým předloha počítá. Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc se vzápětí neúspěšně pokusil projednávání předlohy odložit do dubna, aby mohl být koaliční návrh projednán s opozicí. Komunisté pak navrhli rovnou zamítnutí předlohy, Miroslav Grebeníček v projevu mluvil o majetkuchtivosti církve a potřebě jejího pokání - tato řeč velmi pobouřila koaliční poslance. Jednání nakonec skončilo ve 14:00 bez výsledku, církevní restituce bude sněmovna řešit i příští týden.  

„Cílem tohoto návrhu zákona je odvalit balvan, který už více než 20 let leží na této zemi,“ uvedla v úvodním projevu Hanáková. Norma je podle ministryně nezbytná s ohledem na předloňský verdikt Ústavního soudu. Bez jejího přijetí by církve mohly žádat vydávání majetku soudní cestou „velmi živelně“. Podle ní tvoří největší položku vraceného majetku lesy - vracet se totiž má šest procent celkové lesní plochy u nás. „Zároveň je pravděpodobné, že církve nebudou nárokovat vydání celého rozsahu majetku, které návrh zákona umožňuje,“ uvedla bez dalších podrobností. O vydání by měly církve podle předlohy žádat během příštího roku.

Také předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) uvedl, že podstatou předlohy není navracení církevního majetku, který bude kvůli verdiktu Ústavního soudu vrácen stejně bez ohledu na názor Parlamentu. Zdůrazňoval, že zákon má ukončit vyplácení platů duchovních ze státního rozpočtu. Poukázala na to i místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, podle níž vyplácení náhrad církvím nebude na úkor sociálních výdajů nebo výdajů na školství ani na dopravu. 

Miroslav Grebeníček:

„Římskokatolická církev příliš nezpytovala vlastní svědomí, nelitovala upřímně zla, které v minulosti způsobila, své hlasité požadavky na majetek až do konce roku 1993 v podstatě kamuflovala.“  


Poslanec Vladimír Koníček (KSČM) zpochybnil majetek za 75 miliard korun, který vláda navrhuje církvím vrátit, i oprávněnost nároků církví. Námitky měli komunisté i k výpočtu náhrad za nevydaný majetek. Poslanec Miroslav Grebeníček pak vyvolal bouřlivou kritiku svými výroky o majetkuchtivosti církve a potřebě jejího pokání, když mimo jiné prohlásil, že už církev po listopadu 1989 vládním usnesením dostala zpět 2 000 nemovitostí. Parlament prý dosud odmítal „nestydatě vymáhané, rozsahem neuvěřitelné a neuvěřitelně neskromné požadavky katolické hierarchie“. 

Grebeníček se odvolával také na různá vyjádření kardinálů Františka Tomáška a Dominika Duky, což popudilo poslance TOP 09 Jana Husáka. „Kde bere tento člověk odvahu hovořit o pokání, když sám ho není schopen,“ prohlásil. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) podotkla, že by jí nevadilo Grebeníčkovo citování církevních osobností, kdyby dodal, jak je právě komunisté pronásledovali včetně věznění. Grebeníček v projevu připustil, že se státní moc po únoru 1948 „dopustila neomluvitelných křivd vůči církvím a řádům včetně necitlivého postupu vůči věřícím kněžím a řeholníkům“.

Video Reportáž Lenky Drmotové a Petra Vaška
video

Reportáž Lenky Drmotové a Petra Vaška

Církve mají dostat 59-96 miliard, přechodné období potrvá 17 let

Ve vládě váhaly s podporou předlohy do poslední chvíle Věci veřejné. Znovu se dokonce hovořilo o možném krachu koaličního kabinetu. Nakonec se ale všechny tři vládní strany dohodly, že po dvaadvaceti letech vyrovnání s církvemi dokončí.

Návrh zákona vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi. Stát podle něho vyplatí církvím od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Jeho hodnota se podle předkladatelů pohybuje kolem 75 miliard korun.

Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny:

„Bude to těžké politické téma, ale věřím, že do poloviny roku by mohlo být první, druhé i třetí čtení zákona za námi.“


Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím tohoto financování od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.

Opoziční ČSSD navrhuje jiný model vyrovnání. Majetek by se vložil do veřejnoprávního fondu, z jehož výnosů by byla činnost církví hrazena. S finančním vyrovnáním sociální demokraté nesouhlasí. Toto stanovisko zopakovali opět na dnešním brífinku: „Narovnání s církvemi je třeba dokončit, ale je třeba to udělat spravedlivým způsobem, který nepoškodí daňové poplatníky. Je potřeba to udělat způsobem, který neprolomí restituční hranici 25. únor 1948 a je třeba to udělat tak, aby to neotevřelo další kolo restitučních sporů,“ uvedl předseda strany Bohuslav Sobotka.