Stát se zablokovanými zemědělskými restitucemi nepomůže

Praha – Předseda vlády Petr Nečas i ministerstvo zemědělství odmítli žádost Svazu restituentů v zemědělství týkající se nevypořádaných restitucí na českém venkově. Svaz požadoval, aby stát zajistil finanční vyrovnání těm restituentům, kteří nemohou kvůli zkrachovalým družstvům získat zpátky majetek, jenž jim byl zabaven při kolektivizaci v 50. letech. Podle zjištění České televize se nedokončený restituční proces týká deseti tisíc lidí, kteří si nárokují zemědělskou půdu v celkové hodnotě čtyř miliard korun.

„Zajisté (…) uznáte, že nyní, kdy vláda a Parlament přijímají vesměs nepopulární úsporná opatření, nelze zatížit státní rozpočet dalšími výdaji v řádu několika miliard,“ stojí v Nečasově dopise Svazu restituentů v zemědělství.

Podle vyjádření ministerstva zemědělství se pak jedná o problém, do kterého stát zasáhnout ani nemůže. „Vypořádání majetku mezi soukromými dlužníky a věřiteli je ryze soukromou záležitostí, a tak do ní nemůže ministerstvo zemědělství zasahovat,“ uvedl mluvčí Jan Žáček.

Svaz žádal vládu o to, aby vyplatila restituenty, kteří již dvacet let marně nárokují zemědělskou půdu zabavenou komunistickým Československem. Podle transformačního zákona jim měla finanční náhradu vyplatit jednotná zemědělská družstva, řada z nich ale zkrachovala již počátkem 90. let a nový vlastník půdy se od zděděných problémů distancoval.

KolektivizaceTransformační zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech představoval po pádu komunistického režimu hlavní právní normu pro řešení kolektivizace zemědělství. Schválen byl v roce 1992, kdy na území ČR existovalo asi 1 200 družstev, a restituentům nabídl dvě možnosti: mohli na své půdě začít soukromě hospodařit, nebo si po přechodné lhůtě sedmi let nechat od družstva svůj podíl vyplatit. Více než 500 družstev však v čase do uplynutí této lhůty skončilo v likvidaci nebo v konkurzu.


„Dodnes se (noví majitelé) chovají tak, že nikomu nechtějí dát ani korunu z majetkových podílů, které lidé kdysi do družstva vložili,“ podotýká zemědělec ze západočeských Kasejovic Josef Vocelka, který rovněž marně usiluje o získání zabaveného majetku.

Restituenti chtějí požádat o pomoc Evropskou unii

Současný odmítavý postoj vlády představitelé svazu ostře kritizují a označují ho za druhou kolektivizaci. „Majetek byl přiznaný, byly z něj zaplaceny dědické daně. Jsme strašně zklamaní,“ uvedla předsedkyně svazu restituentů Miloslava Pešková. Upozornila na to, že stát restituentům pomoc přislíbil a nedošlo k ní jen proto, že Parlamentem neprošel ani jeden ze tří pokusů schválit příslušnou novelu. V případě, že je rozhodnutí kabinetu konečné, hodlají se s žádostí o nápravu obrátit na příslušné orgány Evropské unie.