Ústavní soud ponechal Barákovu sbírku Národní galerii

Brno - Ústavní soud definitivně potvrdil, že umělecká díla zabavená v roce 1962 bývalému komunistickému ministrovi vnitra Rudolfu Barákovi zůstanou v držení Národní galerie v Praze. Vydání Barákovy sbírky se u soudů řadu let domáhali politikovi potomci. Ústavní soud jejich stížnost odmítl a zopakoval, že neúspěch v restitucích nelze obcházet jinými právními prostředky. V kolekci desítek obrazů jsou například díla Zrzavého, Picassa, Špály, Švabinského a Alše.

Ústavní soudci v usnesení zdůraznili, že Barák byl „notoricky známou prominentní postavou“ komunistického režimu. O svou pozici přišel kvůli vnitřním čistkám ve straně. „Bylo by do značné míry absurdní, kdyby se pomocí restitučních zákonů za demokratického režimu domohl (či jeho dědicové) vydání těchto významných uměleckých děl, která zjevně ve značné míře získával za zvýhodněných podmínek z pozice svého postavení ve straně a vládě totalitního státu,“ stojí v usnesení, které jako soudce zpravodaj připravil Vojen Güttler.

Vydání obrazů by podle Ústavního soudu vedlo spíše k dalším křivdám a nespravedlnostem. „Málokterý jednotlivec získávající díla takových hodnot a v takové pozici mohl být v dobré víře, že mu vlastnictví k nim po právu patří či patřilo,“ zdůraznili ústavní soudci.

Barák vedl československé ministerstvo vnitra v letech 1953 až 1961 a za tu dobu nashromáždil rozsáhlou kolekci sahající od orientálních předmětů až k moderní malířské tvorbě, část sbírky tvořila díla v duchu socialistického realismu. V roce 1962 byl odsouzen za sabotáž. Vedle patnáctiletého trestu vězení tehdy justice rozhodla také o propadnutí majetku včetně sbírky umění.

Soudy už navrácení sbírky několikrát odmítly

Z vězení se Barák dostal v roce 1968, kdy trest zrušilo vojenské kolegium Nejvyššího soudu. Ještě za totality a poté znovu po pádu komunismu se Barák neúspěšně dožadoval vydání zabavených věcí nebo finanční satisfakce. Když neuspěl v restitučním řízení, podal proti Národní galerii v Praze žalobu o vydání uměleckých děl. Obvodní soud pro Prahu 1 ji zamítl v roce 2006, následovaly shodné verdikty Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Ústavní soud už v minulosti řešil jiný, paralelní spor o desítku obrazů. Také tehdy stížnost Barákových potomků odmítl.

Barákova sbírka původně čítala téměř 130 obrazů. Všechna díla již nejsou v Národní galerii, která v roce 2006 uvedla, že vlastní asi 40 děl z Barákovy kolekce. Další díla skončila v Galerii hlavního města Prahy, Uměleckoprůmyslovém muzeu a Náprstkově muzeu. Část předmětů muzea umění vrátila Barákovým potomkům bez soudu. Nové usnesení Ústavního soudu hovoří konkrétně o dílech Picassa, Alše, Čapka, Filly, Chitussiho, Lady, Repina, Slavíčka, Svolinského, Švabinského, Uprky či Zrzavého. Ke klenotům Barákovy sbírky patřila například Červená Kleopatra Jana Zrzavého. Údajně mu ji prodal sám Zrzavý v roce 1958.