Omezení doživotní imunity ve sněmovně hladce prošlo

Praha – Ve sněmovně hladce prošla novela, která od příštího roku ruší doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Imunita by nově trvala jen po dobu výkonu mandátu. Normu předložili poslanci všech sněmovních stran a hlasovalo pro ni 156 ze 161 poslanců. Teď ji projednají senátoři.

Nadále bude podle předlohy platit, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora. Promlčecí doba by neběžela. 

Podle místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřiny Klasnové se jedná o velký úspěch. „Je velký úspěch, že po dvaceti letech se podařilo omezit imunitu zákonodárců a ústavních soudců,“ uvedla na brífinku po hlasování Klasnová. „Do této chvíle byla určitá skupina lidí privilegovaná, stála nad zákony, a když se Poslanecká sněmovna nebo Senát rozhodly nevydat svého člena k trestnímu stíhání, tak bylo trestní stíhání navždy vyloučeno,“ dodala Klasnová.     

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil:

„Já se domnívám, že je to rozumný návrh a doufám, že budu podpořen druhou komorou Parlamentu. Jsem přesvědčen, že imunita, pokud má být zachována, tak má být časově omezena po dobu výkonu mandátu, protože to je také filozofie imunity: nebránit nikomu účelovým trestním stíháním v tom, aby vykonával mandát poslance nebo senátora. Poté, co mandát skončí, není podle mého názoru třeba této ochrany. Před zákonem si máme být rovni, čili je podle mě správné, že bývalý zákonodárce bude stíhán, pokud je podezřelý ze spáchání trestného činu.“


Předloni na podzim hlasovalo pro původně navrženou ústavní změnu 89 ze 124 přítomných poslanců a nebyla přijala. ČSSD chtěla přestupkovou imunitu částečně zachovat, pro koaliční návrh zvedli ruce jen čtyři její poslanci. Vládních poslanců však bylo ve sněmovně jen 85 z tehdejších 118. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.