Průzkum pro ČT: Favority prezidentské volby jsou Fischer a Švejnar

Praha – Nejžhavějšími kandidáty na post českého prezidenta jsou Jan Fischer a Jan Švejnar. Vyplývá to z bleskového průzkumu pro Českou televizi. Podle agentury SC&C by pouze tito dva ekonomové v přímé volbě, která proběhne v březnu příštího roku, dostali přes 10 procent hlasů. Účast ve volebních místnostech bude zřejmě hojná, hlasovat poprvé v historii země o jméně svého prezidenta zatím odmítá jen osm procent lidí.

Souboj o Pražský hrad se příští rok odehraje mezi Janem Švejnarem a Janem Fischerem. Předpokládají to alespoň výzkumy veřejného mínění. Podle toho nejnovějšího, který pro ČT uspořádala agentura SC&C, si Fischera na Hradě dokáže představit 25 procent respondentů, Švejnarovi přisoudilo šetření 13 procent.

Češi chtějí na Hradě nestraníka

Favorité prezidentské volby toho mají kromě křestního jména spoustu společného. Oba jsou profesí ekonomové a oba mají s politikou zkušenosti. Bývalý šéf Českého statistického úřadu Fischer z pozice předsedy úřednické vlády, profesor Michiganské univerzity Švejnar se již jednou o prezidentský úřad ucházel, když se v roce 2008 postavil Václavu Klausovi. Kromě toho ale ani jeden z nich není členem žádné politické strany.

Vzkaz voličů je tak podle sociologů zatím jasný, Češi chtějí, aby nejvyšší ústavní post obsadil nestraník. „Možná právě proto, aby byl jakýmsi regulátorem na té politické scéně, možná si lidé uvědomují, že ta nadstranickost je důležitá,“ myslí si Jana Hamanová z agentury SC&C. Dalším nestraníkem, který má šanci v březnu příštího roku Klause nahradit, je s devíti procenty podnikatel a komentátor společenských událostí Tomio Okamura. Svůj hlas by mu odevzdalo 9 procent dotázaných.

Video Hledá se Zn: Hlava státu
video

Hledá se Zn: Hlava státu

Na dalších příčkách žebříčku se už umístili pouze aktivní politici. Největší podporu mezi nimi má ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (9 procent), expremiér Miloš Zeman (8 procent) a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (6 procent). Méně než pět procent hlasů by dostali sociálně demokratický poslanec Jiří Dienstbier, senátor za ODS Přemysl Sobotka či europoslanci Vladimír Remek, Jana Bobošíková a Zuzana Roithová.

Účast v hlasování odmítlo jen 8 procent voličů

Bleskový průzkum rovněž prokázal, že v březnu příštího roku si svého prezidenta chtějí samy vybrat tři čtvrtiny občanů. Hlasovací lístek do urny prý vhodí 48 procent dotázaných, jen 8 procent lidí už nyní tvrdí, že k volbám rozhodně nepůjde. Podle Hamanové za tak vysokým zájmem stojí skutečnost, že hlava státu se bude v Česku volit poprvé. „Voliči si to budou chtít vyzkoušet,“ předpokládá.

Volební účast v prezidentských volbách
Zdroj: ČT24

Kdo nakonec opravdu vyrazí do boje o Hrad, bude jasné zřejmě až v polovině letošního roku. Výběr kandidátů v politických stranách teprve začíná. Na nejvyšší post svého předsedu Karla Schwarzenberga nominovala pouze TOP 09, ostatní strany dosud vyčkávaly, jak se k návrhu na přímou volbu prezidenta postaví senátoři. Horní komora novelu ústavy, která vejde v platnost začátkem letošního října, schválila tento týden ve středu.