Peake: Kvůli limitům nemusí být zákon o přímé volbě včas

Praha – Vicepremiérka Karolína Peake (VV) se obává, aby mezistranické spory o limity pro volební kampaně nezpůsobily, že nebude včas přijat prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta. Prováděcí zákon vypracovaný ministerstvem vnitra, který bude mít vláda na stole už tento týden, žádné limity neobsahuje. Parlamentní strany se ale na podobném kroku shodují. Strany podle svých dosavadních vyjádření míní, že by měl být zaveden strop výdajů na prezidentskou kampaň, která podle nich může stát řádově desítky milionů korun.

ČSSD navrhla stanovit výdajový strop na 15 milionů korun. Zástupci ODS a TOP 09 zdůrazňovali nutnost transparentnosti financování a sankcí za její porušení. Stát za organizaci přímé volby prezidenta zaplatí podle odhadu ministerstva vnitra na 655 milionů korun.

Premiér Petr Nečas (ODS) minulý týden zdůraznil, že strop pro výdaje na prezidentskou kampaň je podle něj nutný, má-li být přímá prezidentská volba efektivní a průhledná. Představa, že o budoucím prezidentovi budou rozhodovat jen finanční prostředky, je v rozporu s demokracií, dodal předseda vlády. Zdůraznil ale také, že při zavedení limitů musí být „vychytány mouchy“, aby pravidla nebylo možné obcházet.

Podle Peake je ale možné, že se ve vládě do prováděcího zákona nepodaří vložit strop na kampaně v takové podobě, aby byly spokojeny všechny politické strany. V takovém případě by se o věci jednalo v Poslanecké sněmovně, kde by strany mohly přicházet s různými pozměňovacími návrhy. „Někdo by to mohl začít účelově blokovat,“ poznamenala vicepremiérka. Obává se tak, aby se „tahanice nad zastropováním nestaly záminkou pro prezidentské bezvládí“.

Současnému prezidentovi Václavu Klausovi skončí funkční období 7. března 2013. Lidé mají nového prezidenta volit standardně v pátek a v sobotu, a to mezi 60. a 30. dnem před koncem mandátu dosavadní hlavy státu. První kolo přímé volby tak bude nejdříve 11. a 12. ledna, nejpozději 1. a 2. února příštího roku. Pokud se uskuteční až počátkem února, prezidentští adepti budou mít na předložení své kandidatury čas do letošního 27. listopadu.


Strany dostaly loni od státu skoro půl miliardy

Stát loni vyplatil politickým stranám téměř půl miliardy korun. Nejvíce dostala znovu ČSSD, a to 162,7 milionu korun. Druhý nejvyšší příspěvek získala ODS – 124,2 milionu korun. Celkem stát dal politickým stranám a hnutím 491,4 milionu korun. Státní příspěvek politickým stranám byl zhruba o polovinu menší než v roce 2010, kdy narostl kvůli volbám do sněmovny.

Třetí nejvyšší státní příspěvek dostali podobně jako v minulých letech komunisté, kterým stát vyplatil 61,7 milionu korun. Za nimi skončila TOP 09 s příspěvkem 56 milionů korun a Věci veřejné, které získaly 30,5 milionu korun. Ze stran, které se při posledních volbách nedostaly do sněmovny, dostala od státu nejvíce KDU-ČSL – 27,2 milionu korun. Strana práv občanů - zemanovci obdržela 8,8 milionu, Suverenita - Strana zdravého rozumu 7,4 milionu korun a Starostové a nezávislí 6,2 milionu Kč.

Strany a hnutí, které získaly v posledních volbách do sněmovny alespoň tři procenta hlasů, měly loni nárok na stálý příspěvek ve výši šesti milionů korun. Za každou další desetinu procenta hlasů se straně připočítává 200 000 korun. Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 855 000 korun. Na mandát člena krajského zastupitelstva nebo zastupitelstva hlavního města Prahy dostávají strany ročně 237 500 Kč.