Vláda schválila novely o přístupu k telekomunikačním údajům

Praha – Vláda schválila novely několika zákonů, které nově upravují přístup policie, civilní kontrarozvědky a vojenské tajné služby k tzv. provozním a lokalizačním údajům, což jsou údaje telefonních operátorů nebo poskytovatelů internetového připojení o tom, kdo, odkud, s kým a jak dlouho komunikoval. Jde o reakci na loňský nález Ústavního soudu, který části některých zákonů zrušil a tím se přístup k údajům zkomplikoval.

Soud nejprve v březnu zrušil část zákona o elektronických komunikacích a prováděcí vyhlášku. Podle soudců například nebylo jasné, kdo všechno je oprávněn žádat o provozní a lokalizační údaje, nebyl definován účel, pro nějž je lze žádat, nebo nebyla stanovena jasná pravidla zabezpečení údajů. V závěru roku pak soud zrušil i část trestního řádu. Ústavní soudci označili ustanovení za příliš obecné. Využití údajů by podle soudu mělo být možné u závažné trestné činnosti a v případech, kdy není k dispozici šetrnější postup. Ustanovení trestního řádu soud nechal v platnosti do konce září. 

Novely by podle návrhu měly být účinné od začátku října. Balík obsahuje novelu zákona o elektronických komunikacích, teze prováděcí vyhlášky a novely trestního řádu a zákonů o Bezpečnostní informační službě (BIS), Vojenském zpravodajství (VZ) a dohledu v oblasti kapitálového trhu. 

Novela zákona o elektronických komunikacích stanoví povinnost operátorů zajistit dostatečné zabezpečení a ochranu údajů. Norma zároveň operátorům ukládá, aby provozní a lokalizační údaje uchovávali půl roku. Na požádání by je měli poskytnout policii, státnímu zastupitelství nebo soudům v souvislosti s trestním řízením. Rovněž by je měli předat policii, například pro účely pátrání nebo odhalování nebezpečí terorismu, BIS, VZ a České národní bance (ČNB). Po uplynutí lhůty mají operátoři údaje zlikvidovat. 

Podle novely trestního řádu by bylo možné žádat o provozní a lokalizační údaje v souvislosti s trestním řízením vedeným pro úmyslný trestný čin, za který hrozí trest s horní hranicí sazby nejméně tři roky. Návrh obsahuje i výčet dalších kriminálních činů. Jde mimo jiné o podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, nebezpečné pronásledování, tedy takzvaný stalking, šíření poplašné zprávy nebo podněcování k trestnému činu.   

Příkaz k vydání provozních a lokalizačních údajů by měl podle návrhu vydávat předseda senátu, v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce. Norma zároveň stanoví, že takový postup je možný jen v případech, kdy není možné získat informace jiným způsobem. 

Novela zavádí i povinnost zpětně informovat lidi, jejichž údaje měla například policie k dispozici, podobně jako je tomu u odposlechů. Policie, státní zastupitelství nebo soud by tak měly podle návrhu učinit po pravomocném skončení případu. Člověk, který informaci o použití jeho údajů obdrží, se bude moci obrátit na Nejvyšší soud, aby přezkoumal, zda byl příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zákonný. Podobně je tomu u odposlechů.   

Novely zákonů o BIS a VZ stanovují oprávnění tajných služeb žádat o provozní a lokalizační údaje. Princip má být stejný jako u odposlechů, tedy na základě povolení předsedy senátu vrchního soudu. I ČNB má podle novely zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu moci žádat o údaje po povolení předsedou senátu vrchního soudu. Oprávnění se má týkat například odhalování správních deliktů v oblasti podnikání nebo obchodů na kapitálovém trhu.