Resorty nedoporučují podat návrh na pozastavení činnosti KSČM

Praha – Ministerstva vnitra a spravedlnosti nedoporučují vládě podat návrh na pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Podle ministerstev však není možné do budoucna tuto problematiku podceňovat a předkládají proto aktualizovaný seznam dalších možných opatření. Pokud je vláda schválí, resorty budou například posuzovat, zda v této souvislosti není možné použít nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

Vláda ministerstvu vnitra uložila vypracovat návrh na pozastavení KSČM již v červenci loňského roku. Vnitro proto oslovilo čtyři experty na extremismus – Pavla Uhla, Michala Mazla, Miroslava Mareše a Ivo Svobodu – a nechalo si od nich udělat analýzy. Ani jeden z posudků však pozastavení činnosti nyní třetí nejsilnější parlamentní strany nedoporučil.

Odborníci se shodli na tom, že není možné činnost politické strany omezovat, pokud neohrožuje demokratický systém a práva a svobody občanů v budoucnu. Podle dřívější zprávy pro vládu tak nestačí předpoklad, že by nynější komunistická strana mohla opakovat zločiny své předchůdkyně, kdyby k tomu měla někdy příležitost. Ministerstvo se přitom obrátilo i na Bezpečnostní informační službu, zda nemá poznatky o protiústavní činnosti komunistů.

Premiér Petr Nečas (ODS) proto v listopadu vládní debatu o možném podání návrhu přerušil a zadal ministerstvům spravedlnosti a vnitra společně vypracovat konkrétní podobu správní žaloby na pozastavení činnosti KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). „Ani společný postup obou ministerstev však nepřinesl dostatek podkladů, které by odůvodňovaly právní postup vůči KSČM,“ píše se v předkládací zprávě pro vládu. Podle resortů však panuje shoda, že „další věnování se možné protiprávní a protidemokratické činnosti KSČM, která by mohla vést k odstranění demokratických základů České republiky, je do budoucna nadále vhodné a nutné“.

Komunisté se pozastavení činnosti nebojí

Pokud vláda usnesení ve středu schválí, ministerstvo vnitra by v rámci navrhovaných opatření mělo například prověřit činnost občanských sdružení, se kterými KSČM úzce spolupracuje. Mezi ně patří zejména Komunistický svaz mládeže či Svaz mladých komunistů Československa. MV by rovněž mělo za úkol vytvořit pracovní skupinu, která zhodnotí současné možnosti postihu levicového extremismu a případně navrhne konkrétní právní změny. Zajišťovalo by rovněž vzdělávání policistů v této oblasti.

Ministerstvo spravedlnosti by se pak zabývalo vzděláváním zaměstnanců justice týkající se levicového extremismu. Vzdělávat pedagogy a žáky v problematice „objektivního pohledu na komunistickou éru a nebezpečí, která může v současné době přinášet“, by mělo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. O plnění těchto úkolů by pak jednou za rok ministerstvo vnitra informovalo vládu. KSČM podle dřívějších vyjádření postup vlády vnímá jako pokus o dlouhodobější zastrašování svých voličů a pozastavení činnosti se nebojí.