Vítek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a poté pracoval téměř čtvrt století v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Poté přešel do Základní knihovny, kde dosud pracoval jako odborník na informační technologie.
„K přírodním vědám - fyzice, astronomii a chemii - mě přivedly sci-fi J. M. Trosky (vlastním jménem Jan Matzal), které jsem přečetl v době, kdy jako jedenáctiletý jsem dlouho ležel v nemocnici. Po vypuštění první družice se můj zájem zaměřil i na kosmonautiku,“ napsal ve svém životopisu Vítek.
„Dnes ráno se vydal na svou planetku nesmírně vzdělaný, slušný a laskavý člověk,“ řekl o něm jeden z jeho kolegů.
V roce 1969 Vítek komentoval v Československé televizi přistání Apolla 11 na Měsíci, zatímco jeho přítel Karel Pacner z Mladé fronty referoval o Apollu 11 z amerického Houstonu. V sedmdesátých letech se Vítek podílel na vývoji krystalizátoru ČSK-1 pro materiálové pokusy na sovětských kosmických stanicích Saljut a Mir.
Vítek je spoluautorem mnoha knih o astronautice. Nejvíce si sám cenil internetové encyklopedie SPACE-40, která zahrnuje všechny umělé družice ve vesmíru. Zejména díky ní dostal v roce 2008 Cenu Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy od Akademie věd. Byla po něm také pojmenována planetka číslo 30 253.
