Dveře k podpisu fiskální smlouvy se nezavřely

Praha - Dveře k podpisu smlouvy o rozpočtové odpovědnosti jsou i nadále otevřené pro členské země EU, které fiskální pakt dosud nepodepsaly. Po jednání s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem to prohlásil jeho německý kolega Guido Westerwelle. Ten dorazil do Prahy na oslavy dvacátého výročí podpisu smlouvy o česko-německé spolupráci. Vztahy obou zemí jsou nejlepší v dějinách, shodli se oba.

Lídři 25 zemí Evropské unie s výjimkou ČR a Velké Británie podepsali v sobotu v Bruselu smlouvu, která má zajistit vyšší rozpočtovou odpovědnost zemí eurozóny. Odmítnutí podpisu, které ve vládě prosadily ODS a Věci veřejné, vzbudilo v EU nechápavé reakce a kritizoval je i český ministr zahraničí a předseda třetí vládní strany TOP 09 Schwarzenberg.

Na otázku, zda se Česko ještě připojí, poznamenal šéf české diplomacie, že jako prorok není úplně zkušený. „Otázka má jak psychologickou, tak finanční rovinu, ale myslím, že ta situace dopadne dobře,“ dodal Schwarzenberg. Westerwelle připomněl, že smlouva má dva hlavní pilíře, kterými jsou rozpočtová disciplína signatářských zemí a růst evropského hospodářství založený na konkurenceschopnosti. „To chrání jak naši politickou unii, tak naši společnou měnu,“ dodal s tím, že dveře pro každého člena EU jsou nadále otevřené.

Guido Westerwelle
Guido Westerwelle

Oba politici vysoce ocenili podle nich bezproblémové vzájemné vztahy zemí. Schwarzenberg připomněl podporu, kterou německá politika hrála v době českého předsednictví EU i poté. „Podařilo se nám také vypořádat s velice tíživými problémy minulosti, které před 20 lety hrály ohromnou roli. Dnes je to spíše otázka pro historiky,“ zdůraznil Schwarzenberg. Také Westerwelle ocenil, že z dříve konfliktních vztahů se staly přátelské. Právě přátelskou spoluprací se podle něj podařilo překonat všechny problémy, které Česko a Německo dělily, ať už „to byla válka, obsazení nebo vyhnání“.

Dluhová krize otřásla důvěryhodností EU

Westerwelle na slavnostním setkání prohlásil, že důvěra v Evropskou unii, kterou otřásla dluhová krize, by se měla obnovit. Předsudky a volání po návratu k silnějšímu národnímu státu evropským zemím neprospějí, v globální ekonomice se navíc bez silné EU neobejdou. Právě EU, která je i kulturním společenstvím, pomohla podle šéfa německé diplomacie česko-německému sblížení a vyřešila otázku německého postavení v Evropě.

Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg

Guido Westerwelle:

„Nechceme německou Evropu, chceme evropské Německo. Jak to jednou formuloval Václav Havel, chceme Evropu vlastí. My se chápeme jako společenství hodnot a to je mnohem více než úzce chápaná ekonomická diskuse.“


„Evropský projekt v důsledku dluhové krize zažívá největší krizi důvěry ve svých dějinách. Vrátily se předsudky, o kterých jsme se domnívali, že jsou dávno překonané,“ poznamenal německý ministr zahraničí v projevu, který senátoři několikrát ocenili potleskem.

Video Reportáž Hany Scharffové a Antonína Bruštíka
video

Reportáž Hany Scharffové a Antonína Bruštíka

Ti, kteří kvůli dluhové krizi volají po „renacionalizaci“, podle Westerwelleho zamlčují, jakou cenu by izolace členských států měla. „Pokud se k Evropě nyní obrátíme zády, tak se sami odsoudíme k bezvýznamnosti v celosvětovém měřítku, naše hodnoty prosadíme jako Evropané, nebo je neprosadíme vůbec,“ řekl.