Odbornice: Pozitivní přístup napomáhá tréninku paměti

Praha – Každému se asi někdy stalo, že se na cestě do práce nebo školy několikrát zastaví a intenzivně přemýšlí, zdali doma zamkl nebo vypnul žehličku. Někdo zase zoufale běhá po bytě a hledá brýle nebo stojí před ledničkou celou věčnost a nemůže si vzpomenout, co chtěl. Na budoucí vyvarování se podobným situacím je tu Národní týden trénování paměti, který začíná právě dnes. Cílem organizátorů je podnítit nejen seniorskou populaci k tomu, že trénování paměti je efektivní nástroj proti zhoršování mentálních dovedností a zároveň rychlá cesta ke zvýšení sebevědomí.

Podle slov předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging Dany Steinové není týden paměti zdaleka určen jen pro seniory. Přednášky se prý budou konat na všech školách, od těch mateřských a základních až po vysoké. Všechny přitom budou zdarma a pořádají se v rámci celosvětové akce, která se jmenuje Brain Awareness Week.

„Svoji činnost jsme zahájili v roce 1994. První roky byly krušné, téměř nikdo si totiž neuvědomoval, že je zapotřebí lidský mozek trénovat. Od té doby, co jsme se ale v roce 2005 stali partnerem této celosvětové akce, se nám daří dostat trénování paměti do povědomí české veřejnosti,“ vysvětlila Steinová. „Naše trenéry jsme přitom učinili zodpovědnými za úspěch klienta. V případě, že by klient neuspěl, je to vina trenéra paměti, který zvolil špatný přístup. Úspěšnost je ale naštěstí vysoká,“ dodala.

Podle Steinové v běžném životě velmi dobře fungují mnemotechnické pomůcky. Důvod je možné hledat v biologických omezeních lidského mozku. Ten byl totiž vyvinut tak, aby nepřijímal velké množství informací.

Video Rozhovor s Danou Steinovou
video

Rozhovor s Danou Steinovou

Mozek je nejdůležitějším orgánem v lidském těle, přesto se o něm podle odborníků stále málo ví. Mozkem se nezabývají jen neurologové, ale i filozofové. Vývoj mozku je totiž ovlivněn i tím, v jakém kulturním prostředí člověk vyrůstá. Vědci ale například stále nevědí, proč některé skupiny lidí mají sklon k páchání trestných činů a jiné zas mají dispozice k umělecké tvorbě. Přes veškerý pokrok badatelé dosud neznají původ většiny mozkových onemocnění a nevědí, jak je léčit. Klinické zkoušky léků a léčebných postupů jsou totiž velmi složité. 


Recept na lepší paměť?

Uvědomit si to, co člověk dělá. Pomohou při tom drobnosti – například si u dveří třikrát zopakovat zamykám, zamykám, zamykám. Přestože mozek toho nejvíc pojme v dětství, i v dospělosti se dá cvičit. „Tak jako je sociální síť na internetu, tak mozek se propojuje a vytváří speciální síť, která je ještě tvárná,“ vysvětluje Vladimír Komárek z Kliniky dětské neurologie 2. LF.

Jeho slova potvrzuje i nedávná studie provedená na londýnských taxikářích. Jejich mozky se postupně mění s tím, jak detailně poznávají město. Než se začali učit spletité londýnské ulice a důležitá místa, vědci jejich mozky nasnímali. Zdejší taxikáři musí mít povědomí o 25 tisících ulicích a dalších tisících důležitých míst. Po třech letech zkoumali vědci mozky znovu. Zjistili, že úspěšným taxikářům přibyla v zadní části hipokampu šedá hmota.