Nechce-li stát prodělat, musí se s církvemi dohodnout

Praha – Stát má tři možnosti, jak se vypořádat s otázkou církevního majetku, prohlásil na konferenci v Senátu premiér Petr Nečas. Může se s nimi dohodnout, znovu a důsledně uloupit a vyvlastnit církevní majetek, nebo vzdor posledním judikátům Ústavního soudu dále situaci neřešit, což by vedlo k vleklým soudním sporům. Podle Nečasových slov by poslední dvě řešení poškodila stát, a jako rozpočtově zodpovědná vláda proto současný kabinet sáhl k prvnímu řešení. Pokud by totiž politici neschválili vládní zákon o církevních restitucích, pak hrozí, že církve se začnou o majetek soudit, upozornil premiér.  

„Jako rozpočtově odpovědná vláda jsme variantu 2 a 3 odmítli, neboť by nás v konečném výsledku poškodily nejen co do pověsti právního státu a vůbec mezinárodní prestiže ČR, ale i ekonomicky. V průběhu soudů, i kdyby ne našich, tak mezinárodních, jejichž jurisdikci jsme uznali, by totiž církve s pravděpodobností hraničící s jistotou získaly valnou část svého majetku zpět a soudní výlohy by šly za žalovanou stranou,“ uvedl na konferenci premiér.

Podle něj se zbývající řešení - dohodnout se s církvemi, promítlo do návrhu zákona o restitucích. Za bludy Nečas označil tvrzení, že stát bude církvím něco dávat ze svého, neboť právně jejich historický majetek nikdy nevlastnil. „Těžko může dávat něco, co mu nepatří,“ podotkl. Premiér poznamenal, že vrácení majetku církvím předjímá už od počátku 90. let minulého století zákon o půdě, který blokuje státu, krajům i obcím nakládání s tímto majetkem.

Opozice ve sněmovně to ale vidí jinak, vláda prý chce církvi vracet majetek, který jí nikdy nepatřil. Podle Jeronýma Tejce (ČSSD) by stát v případě, že by se pustil do soudních sporů, nakonec zaplatil o řád méně.

Kardinál Dominik Duka mimo jiné řekl, že hospodaření církví bude po přijetí dohody nutně zodpovědnější a bude to také jediný způsob, který přinese společnosti větší užitek než dosavadní způsob jejich financování. Zdůraznil, že již nyní se církve z větší části financují samy. Církve se podle něj nechtějí chovat jako ti, kteří by chtěli jenom čerpat. „Uvědomme si, že nepřijetí by způsobilo obrovský krach absolutní důvěry,“ varoval Duka.

Dominik Duka spolu s Petrem Nečasem a Karolinou Peake v Senátu
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Podotkl také, že církve například nepožadovaly ušlé výnosy ze svého majetku, což by podle propočtů činilo údajně až 160 miliard korun. Dohodu se státem katolická církev podle něj nechápe jako milost, ale jako spravedlivé vyrovnání se se státem a vykročení na cestu opravdové spolupráce.

Poslanec KSČM Pavel Kováčik:

Pavel Kováčik„Požadujeme dvě věci. Inventarizaci položku po položce, aby bylo skutečně nezpochybnitelně prokázáno, že jde o majetek, který byl zestátněn po roce 1948. A protože jde o tak obrovský přesun majetku, požadujeme, aby o něm rozhodli občané v referendu už také proto, že naše republika je v dost zbídačeném ekonomickém stavu.“


Ministryně kultury Hanáková: Obce znovu budou mít k dispozici blokované nemovitosti

Kraje a obce získají podle ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09) zákonem o církevních restitucích právo nakládat s blokovanými nemovitostmi a pro jejich využití budou moci použít peníze z evropských fondů. Pokud ale parlament zákon odmítne, o tyto nemovitosti by asi v případě žalob církví obce přišly. „Zákon o majetkovém vyrovnání je určitě klíčový a jeden z těch nejdůležitějších, protože na něho čekáme skutečně dlouho,“ upozornila Hanáková.

Ministryně uvedla, že podle vládní předlohy zákona zůstane blokován jen církevní majetek ve vlastnictví státu. Církve pak budou mít rok na to, aby o jeho vydání požádaly. Získat by tak mohly zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Náklady státu se zákonem zvýší jen v krátkodobém horizontu, uvedla Hanáková. Zdůraznila, že stát zákonem během 17 let přestane přispívat na platy duchovních a že jeho výdaje na tuto oblast se v minulosti zvyšovaly.

Jak má narovnání vypadat?

Stát vrátí církvím zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard. Dalších 59 miliard bude splácet příštích třicet let. Vyváže se tak například z povinnosti hradit platy duchovních. Komunisté ale chtějí, aby o narovnání rozhodovali lidé v referendu. Ústavní novelu, která by to umožnila, ale už jednou koaliční poslanci zamítli. Podle odhadů přitom s majetkovým vyrovnáním státu s církvemi nesouhlasí asi 70 procent Čechů.

Video Projevy Petra Nečase, Karolíny Peake a Dominika Duky o restitucích
video

Projevy Petra Nečase, Karolíny Peake a Dominika Duky o restitucích