Wagnerová: Nahrávky nemohou sloužit jako důkaz

Praha – Odposlechy bývalého pražského primátora Pavla Béma (ODS) a vlivného podnikatele Romana Janouška nebudou moct u případného soudu sloužit jako důkaz trestného činu. Podle Lidových novin se na tom shodují někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová a náměstek vnitra Jaroslav Hruška, který již dříve v pořadu Hyde Park ČT24 řekl, že pokud odposlechy pořídila Bezpečnostní informační služba (BIS), nelze je použít jako důkaz. LN v této souvislosti připomínají, že Ústavní soud už dříve nepřipustil využívat záznamy odposlechů pořízené zpravodajskými službami v kauze údajné korupce při zadávání zakázek na ministerstvu obrany. Podle obou expertů nelze stíhání opírat o důkaz odposlechem, u něhož nelze ověřit, že vznikl v souladu s trestním řádem.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Tomáš Hájek

„Trestní stíhání nelze opírat o důkaz získaný odposlechem, u něhož orgány činné v trestním řízení nemohly ověřit a dokumentačně podložit, že byl proveden v souladu s trestním řádem,“ uvedla tehdy Eliška Wagnerová.

Jestliže se skutečně prokáže, že nahrávky pořídila BIS, nebude je prý u soudu možné použít jako důkaz. „Můj názor je, že nahrávky se dostaly záhadným způsobem na veřejnost. Nemohou být proto použity jako důkazní materiál,“ tvrdí bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Wagnerová.

Náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška má stejný názor. „Pokud by byl tento záznam od zpravodajské služby, nemůže být použit před soudem. Tak hovoří zákon, a přestože se to zdá kontroverzní a absurdní, tento mechanismus platí v celé Evropě,“ uvedl bývalý detektiv, jenž působil u Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Kauza odposlechů z pražské radnice
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24

Odposlechy hovorů mezi Bémem, Janouškem a někdejším magistrátním úředníkem Peterem Ďuricou zveřejnil deník Mladá fronta Dnes. Ukazují na Janouškův vliv na řízení metropole. Pocházejí z roku 2007; podle listu je pořídila s povolením soudu BIS a o dva roky později je prý získala bezpečnostní agentura ABL, kterou dříve vlastnil šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta.


Když tajné služby u soudců žádají o povolení nasadit odposlechy, na rozdíl od policistů to nemusí dokládat podezřením z konkrétního trestného činu. Stačí jim obava z ohrožení bezpečnosti země. „Soudce pak zváží, nakolik je to podezření závažné a podle toho odposlech povolí, či nepovolí,“ poznamenala Wagnerová.