Oheň o velké noci – symbol smrti a očisty

Oheň a světlo patří k nejstarším přírodním symbolům, které naznačovaly přítomnost Boží a sílu Boží. Oheň symbolizuje zároveň Boží lásku, která plane a hřeje i uprostřed chladu a temnoty. Pro člověka je oheň nezbytnou podmínkou pozemského života: dává teplo, dává světlo, přináší potěšení i radost. Zároveň je i pradávným symbolem smrti a očisty. Toto všechno se střetává ve velikonoční symbolice paradoxů: život i smrt, láska i očištění. A právě ohněm začínají velikonoční obřady. Podrobnosti k tématu na serveru Víra.cz.

Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany centrálním bodem jejich víry, smrt není konec, ale začátek nového života. Proto se o Velikonocích zvěstuje, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí. Protože jsou Velikonoce hlavním křesťanským svátkem, jsou i obřady veliké noci jedinečnou formou liturgie, která se každoročně slaví jen jednou.

Prožít Velikonoce, to je přejít ze smrti do života, znamená věřit ve vzkříšení

„Utrpením Pán přešel ze smrti do života a otevřel cestu nám, kteří věříme v jeho vzkříšení, abychom ze smrti do života přešli i my. Není nic velkého, že Ježíš zemřel, tomu věří i pohané, židé a bezbožníci; tomu věří všichni. Skutečně velkou věcí je věřit, že vstal z mrtvých. Vírou křesťanů je Kristovo zmrtvýchvstání.“ Sv. Augustin



Kristus je světlem pro tento svět, symbolizuje jej hořící svíce

Úvodní část obřadu „Slavnost světla“ vyjadřuje křesťanskou víru, že Ježíš Kristus je světlem pro tento svět. Obřad „Velké noci = Velikonoc“ začíná po západu slunce. V kostele se zhasnou všechna světla a věřící se shromáždí před kostelem, kde je zapálen velikonoční oheň. Kněz poté vychází z kostela, požehná ohni velikonoční svící – paškál, kterou rozsvítí od hořícího ohně se slovy: „Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění.“ Svíci pozdvihne a zpívá: „Světlo Kristovo“ (Lumen Christi) a všichni odpovídají: „Sláva tobě Pane“(Deo gratias). Hořící svíce symbolizuje Ježíše Krista.

Věřící vchází za knězem, jenž nese paškál, do tmavého kostela. Průvod symbolizuje Kristova slova: „Já jsem světlo světa; kdo mne následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.“ U vchodu do kostela kněz podruhé pozdvihne paškál a všichni přítomní si od paškálu a od sebe navzájem připalují své svíčky. Světlo se tak působivě šíří mezi lidmi a osvěcuje setmělý prostor.

Každý z přítomných se tak stává příjemcem světla,
nositelem světla a tím, kdo světlo předává dále.
Potemnělý chrám může být i symbolem hrobu, či světa bez lásky,
do kterého se postupně šíří světlo a láska Vzkříšeného.

V kostele kněz umístí paškál na přední místo, věřící zpívají slavnostní velikonoční chvalozpěv a po celou dobu stojí a drží v rukou své hořící svíce. Chvalozpěv neboli Exsultet uvádí věřící do nitra Kristova velikonočního tajemství. Významným tématem tohoto prastarého hymnu jsou díky a chvalozpěv za světlo a událost veliké noci pro vykoupení.

Postřehy od věřících
Velikonoce – hlavní křesťanský svátek a jejich poselství pro dnešního člověka
Dnešní svět kolem nás se jeví jako zápas o přežití. To je do jisté míry správné. Ale právem se ptáme, zda to je celý cíl našeho života. Často to vypadá, že „zkratky“, které obcházejí zákony, slušnost, vztahy … mají dnes navrch. Základní poselství Velikonoc ale říká: Zlo ve všech rozměrech je překročeno. Je tu ještě jiný zákon, který bude stát v konečném součtu jako klíčový. To je zákon nezištné sebedarující lásky našeho Boha!

Velikonoce se týkají každého, kdo přes všechno opravdu těžké, složité a bolestné, nepřestal věřit v dobro. Velikonoce zvěstují všem bez rozdílu víry a náboženství: Bůh bude mít poslední slovo. Nespočívá v pomstě, zdrcujícím rozsudku či utrpení lidí. Spočívá ve vítězství života nad smrtí.

Dobro (Bůh) zvítězí nakonec vždy nad zlem, i kdyby se to na chvíli (a třeba i dlouhou) jevilo naopak. Naděje, že konečné slovo ve světě, ale i v životě každého člověka bez rozdílu, může mít Bůh se svým odpuštěním a uzdravující mocí, se svou nekonečnou úctou a láskou ke každému jednotlivému člověku i s jeho celým životním příběhem.

Článek vychází z informací náboženského serveru Víra.cz