Gabčík - ten, co zabil „kata českého národa“ Heydricha

Praha – Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v protektorátu Čechy a Morava se hodnotí jako největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války. „Kata českého národa“ a jednoho ze spoluautorů holocaustu Heydricha zabil třicetiletý slovenský rotmistr Josef Gabčík s o rok mladším českým rotmistrem Janem Kubišem. Oba se schovávali v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici, kde pak také zahynuli.

Gabčík s Kubišem se potkali v československé vojenské jednotce v Polsku. Gabčík se zúčastnil bojů ve Francii a po pádu Francie odplul na lodi Rod El Farag do Anglie, kde se přihlásil k letectvu a byl spolu s Kubišem zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů na půdě protektorátu. Oba pak prošli speciálním výcvikem a čekali na nasazení do akce. Toho se dočkali v noci z 28. na 29. prosince 1941, kdy byli vysazeni na území protektorátu v rámci výsadku Anthropoid. Místo u Ejpovic u Plzně ale přistáli poblíž Nehvizd u Čelákovic.

Historik Eduard Stehlík:

„Atentát byl mstou za povražděné důstojníky nebo příslušníky domácího odboje. Také proto se předpokládalo, že Gabčík s Karlem Svobodou (ten měl spolu s Gabčíkem atentát spáchat před Kubišem) budou odesláni do akce kolem 10. října 1941, atentát měl být proveden už 28. října. Svoboda se ale při výcviku zranil, Gabčík si místo něj vybral Kubiše. Harmonogram se proto odsunul.“


Gabčíkovi s Kubišem se posléze podařilo nalézt úkryty v Praze a začali plánovat atentát na Heydricha. Domácí odboj měl ale z atentátu strach. Gabčík a Kubiš však pokračovali a stanovili plán atentátu v ostré zatáčce pod Vychovatelnou v Kobylisích. Na Heydrichovo auto zaútočili 27. května společně s Josefem Valčíkem z výsadku Silver A a Adolfem Opálkou z desantu Out distance. Gabčík zaútočil na Heydrichův mercedes samopalem, zbraň mu ale selhala. Situaci zachránil Kubiš, který vrhl na auto granát. Heydrich byl při výbuchu zraněn střepinou a 4. června zemřel.

Nacisté po atentátu okamžitě vyhlásili stanné právo

Ihned po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Gabčík těžce nesl, že v rozhodující chvíli jeho zbraň selhala. Ještě obtížněji se ale vyrovnával s vyhlazením Lidic, o kterém se jako o odplatě Němců za atentát dozvěděl ve svém úkrytu v kostele v Resslově ulici v Praze. Po zradě výsadkáře Karla Čurdy přepadlo kostel 18. června gestapo a Gabčík po boji spáchal v bezvýchodné situaci sebevraždu.

O okolnostech atentátu na zastupujícího říšského protektora se můžete více dozvědět v dokumentárním cyklu ČT s názvem Heydrich - konečné řešení. Sledujte ho každou neděli od 20:00 na programu ČT2.


Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3 000 lidí. Následně odvolaly podpisy pod Mnichovskou dohodou Francie a Británie, což přispělo k znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích. Po smrti byl Gabčík povýšen postupně na plukovníka a několikrát vyznamenán. Po roce 1948 byla po něm pojmenována jihoslovenská obec Gabčíkovo v okrese Dunajská Streda a přeneseně i nedaleká stejnojmenná přehrada na Dunaji.