Jiří Přibáň: K rozpadu právního státu nedošlo, situace je ale vážná

Praha – V České republice skončila další vládní krize. A znovu se v posledních dnech mluví o ztrátě důvěry – v politiku, ekonomiku, spravedlnost a vymahatelnost práva. Současná krize není vládní, ale politická, myslí si Jiří Přibáň, profesor právní filozofie a sociologie na britské Cardiff Law School. Situace ve společnosti je podle něj skutečně vyhrocená. Na druhou stranu ale upozornil, že ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi jsme na tom lépe. Mnohem horší je podle něj situace například v Maďarsku. Nejen o poslední vládní krizi v koalici, ale také o stavu právního státu v Česku, prezidentských milostech a uniklých odposleších hovořil Jiří Přibáň pořadu Hyde park ČT24.

„Nemyslím si, že už došlo k rozpadu právního státu. Sotva jsme si ho začali budovat a už by se nám rozpadl, to by bylo opravdu velmi smutné,“ řekl Přibáň. Domnívá se však, že situace je přesto vážná. „Tady určité politické elity dospěly k dojmu, že by si mohly zprivatizovat justici.“ A právě nezávislá justice a nezávislá veřejná správa jsou podle Jiřího Přibáně tím nejdůležitějším, co má chránit veřejný zájem.

Riziko předčasných voleb bylo mizivé

Na otázku, zda by předčasné volby mohly nějak přispět k řešení současné situace v České republice, odpověděl Jiří Přibáň, že volby nemohou samy o sobě nic vyřešit. „Krizi mohou zase vyřešit jenom ti, kdo jsou v těch volbách zvoleni.“

Hrozba předčasných voleb nicméně byla podle Přibáně jenom strategií k posílení pozic v rámci koalice. „To nebyla vážně míněná krize. Riziko vlastních předčasných voleb bylo velice mizivé,“ konstatoval Přibáň.

Prezidentské milosti potřebujeme, musí ale podléhat veřejné kontrole

Institut prezidentských milostí vnímá Jiří Přibáň jako potřebný, protože každý právní systém produkuje podle jeho názoru určité nespravedlnosti. Prezidentem udělované milosti jsou nástrojem, který tyto nespravedlnosti může vyřešit.

„Způsob, jakým byl konstruován systém prezidentských milostí v československé a později české ústavě, je ovšem špatný, protože vycházel historicky z monarchické milosti, kterou se monarcha mohl postavit jak proti justici, tak proti orgánům činným v trestním řízení.“

Právě z toho důvodu musí podle Jiřího Přibáně prezidentské milosti podléhat veřejné kontrole, protože by se jinak mohly stát zdrojem korupce.

Odposlechy byly a vždycky budou

Jiří Přibáň se dotkl i tématu uniklých odposlechů: „Odposlechy vždycky byly a vždycky budou součástí toho, jak pracuje stát a jak se vyrovnává se zločinem. Problém je v tom, když se státu zmocní lidé, jejichž pohnutky a úmysly nejsou zrovna čisté, kteří se snaží odposlouchané informace využívat nikoliv v boji proti zločinu, ale pro svoje soukromé cíle. To si myslím, že je jedno z největších rizik pro každou demokracii a musí dojít k potrestání viníků.“