Ani dětská hřiště nepředstavují oázu bezpečí

Praha – Řada dětských hřišť po celé České republice není pro své malé návštěvníky vůbec bezpečná. Jak zjistila ČT, k častým nedostatkům patří uvolněné součástky, ostré hrany nebo třeba zetlelé dřevo. Problémem bývá i písek, který se nevyměňuje tak často, jak by tomu mělo být. Úroveň dětských hřišť se vlivem přísnějších požadavků Evropské unie i díky kontrolám zvyšuje. Ke každému desátému úrazu dětí přesto dojde právě na dětském hřišti.

„Bohužel se setkáváme s tím, že i ta nová hřiště nemají dostatečnou údržbu,“ říká Veronika Benešová z Centra prevence úrazů FN Motol. Klíčovým kritériem jsou náklady na stavbu a údržbu hřiště. Pokud třeba investor šetří, často levné materiály nevydrží déle než dva roky. Poté hřiště vyžaduje mnohdy zásadní opravu.

Riziko představuje také nedostatečné zabezpečení hřiště oplocením, dovnitř se můžou dostat psi nebo kočky. Plochy pískoviště je lákají k vykonání potřeby, což nesvědčí hygienické situaci. Ještě víc než hygiena děsí rodiče hrozba dětských úrazů, nejčastěji jde o zlomeniny, naraženiny nebo lehčí oděrky. Výjimkou nebývá otřes mozku. „Uhnilá část hřiště se odlomí a vystoupnou vruty, na které dítě může spadnout,“ jmenuje možnost úrazu výrobce dětských hřišť Bohumil Bartizal.

Ilustrační foto
Ilustrační foto

I samotný pád z výšky může přivodit těžké zranění, i tady záleží na dopadovém prostoru. Podle Bartizalových slov by se tam mělo nalézat minimálně 30 cm písku, dostatečná vrstva ale mnohde také schází. Asi nejohroženější skupinu představují ratolesti od pěti do sedmi let, už totiž nevyžadují nepřetržitý dohled, ale zároveň ještě nedokážou adekvátně odhadnout případné nebezpečí.