Praha - Soudy podle odborníků na ústavní právo nemohou zakázat poslancům vykonávat funkci. Poslanecký mandát totiž zaniká jen na základě důvodů výslovně jmenovaných v ústavě. Václav Pavlíček z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze tak označil část dnešního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 za „nemožný“. Soudce Jan Šott zatím nepravomocně odsoudil poslance Jaroslava Škárku za podvod mimo jiné k desetiletému zákazu výkonu činnosti poslance.
Soud může zakázat výkon funkce, ne zrušit mandát, tvrdí soudce
Podle Šotta mu však uložení trestu umožňuje trestní zákoník. V textu zákona je výslovně uvedeno, že trest zákazu činnosti se vztahuje i na výkon funkce. „Výrokem soudu poslanec skutečně nepozbývá mandátu, nicméně pokud by funkci vykonával, může se dopustit přečinu maření úředního rozhodnutí,“ tvrdí soudce. Sporné podle něj může být to, zda musí trest započíst již v době současného mandátu, nebo až mu vyprší.
Stejný názor jako Pavlíček má bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, podle které verdikt nemůže mít přímý vliv na Škárkův mandát. Odsouzení k nepodmíněnému trestu není jedním z důvodů jeho zániku vyjmenovaných v ústavě. „Tyto podmínky nelze libovolně rozšiřovat soudním výrokem,“ říká Wagnerová. Teoreticky tak podle ní může nastat situace, že Škárka bude vykonávat mandát z vězení. Odborníci prý už delší dobu poukazovali na to, že české zákony podobnou situaci nijak neupravují.
„V demokratických zemích nemohou soudy znemožnit rozhodnutí občanů dát někomu mandát,“ prohlásil Pavlíček. I pravomocné odsouzení k trestu vězení podle něj znamená pouze to, že poslanec nemůže mandát vykonávat, a nikoli to, že by o něj přišel. Verdikt je podle něj nemožný i proto, že soud může odsouzenému pouze uložit zákaz činnosti. Funkce poslance však činností není. Domnívá se, že pokud by měl nějaký soud o výkonu mandátu rozhodovat, pak by to měl být Ústavní soud.
GALERIE
Jan Šott autor: Šimánek Vít, zdroj: ČTK
Také podle bývalého předsedy sněmovního mandátového výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) je dnešní rozhodnutí neústavní. „Podle mého právního názoru beze změny ústavy v současné době soud nemůže poslance zbavit mandátu,“ říká Tejc. Změnu by mohly přinést až chystané ústavní novely.
Kromě části o zákazu činnosti však například Wagnerová rozsudek pochválila, je prý brilantní. Při procesu podle ní vyšlo najevo, jakým způsobem Věci veřejné fungovaly. „Strana působila na bázi principů, které jsou neslučitelné s demokratickým právním státem,“ uvedla Wagnerová. Případná rezignace Škárky i Bárty je podle ní teď spíše otázkou politické kultury. Donutit je k tomu nikdo nemůže.
KSČM i Němcová chtějí umožnit zánik mandátu v případě odsouzení
Novelu, která má umožnit zánik mandátu zákonodárce v případě pravomocného odsouzení, předložila ve sněmovně KSČM. Příští týden se touto novelou má zabývat vláda. Návrh v minulosti neúspěšně prosazoval i Senát ještě v pravicovém složení i vlády v čele s ČSSD. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová dnes oznámila, že takovýto návrh v nejbližší době také podá. U poslanců je jiná úprava než třeba u krajů či obcí, kde zastupitelům mandáty pravomocným nepodmíněným odsouzením automaticky zanikají.
Miroslava Němcová
Vláda chce předlohou současně umožnit ztrátu mandátu za takzvané přeběhlictví poslanců a senátorů, tedy změnu jejich politické příslušnosti během volebního období. Návrh stanoviska Nečasovy vlády, které bude doporučením pro parlament, ale na vládním webu zatím nebyl.
Bárta skončí v čele klubu a pozastaví členství ve straně
Novela aktuálně souvisí s případem dosavadního šéfa poslanců VV Víta Bárty a jeho bývalého stranického kolegy Jaroslava Škárky, kteří dnes byli nepravomocně odsouzeni. Bárta dostal za uplácení podmíněný trest půldruhého roku vězení. Škárka má za podvod strávit za mřížemi tři roky. Oba se odvolali. Bárta nicméně uvedl, že skončí v čele poslaneckého klubu a pozastaví členství ve straně. Ve čtvrtek řekl, že v případě odsouzení odejde z vysoké politiky, což doporučil oběma poslancům předseda vlády a ODS Petr Nečas. Škárka se chce rozhodnout až po pravomocném rozsudku.
V případě zániku mandátu kvůli nepodmíněnému odsouzení komunisté argumentují „požadavkem na morální a občanský profil zastupitele zákonodárného sboru“. Připomínají, že pro obecní a krajské zastupitele taková úprava platí. Upozorňují také na technické potíže, které by nejen odsouzenému zákonodárci přinesl výkon mandátu ve vězení.
Důvěra autorů ústavy „ve vysokou úroveň politické kultury“
Upozornila na to ve čtvrtek senátní ústavní komise ve stanovisku k novele o zrušení doživotní imunity zákonodárců. Podle něj je spáchání úmyslného trestného činu formou hrubého porušení poslaneckého a senátorského slibu a pravomocné odsouzení za tento čin je „překážka osobního výkonu mandátu“. Absence podobné právní úpravy podle komise vyjadřovala důvěru tvůrců ústavy „ve vysokou úroveň politické kultury, v níž se určité věci dělají, aniž by byly předepsány, a jiné věci se nedělají, aniž by byly zakázány“.
Komunisté v novele také navrhovali, aby o zániku mandátu poslance či senátora, který změnil politický dres, rozhodoval Nejvyšší správní soud. Navrhnout by to mohla strana, za kterou byl zákonodárce do parlamentu zvolen. Proti zbavení mandátu by se mohl zákonodárce odvolat k Ústavnímu soudu.
GALERIE
videogallery_219019