Zákaz Škárkova mandátu zpochybňuje řada právníků

Praha – Zatím největší diskuze u odborné veřejnosti vyvolává vedlejší soudní verdikt, který Jaroslavu Škárkovi zakazuje na 10 let vykonávat funkci poslance. Tuto část prozatím nepravomocného rozsudku považuje známý advokát Milan Hulík za ústavně spornou a podle jeho názoru se jí bude pečlivě zabývat odvolací soud. Soudní zákaz vykonávat poslanecký mandát považuje za problematický i děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Podle obou se trestní zákoník v případě zákazu funkce vztahuje pouze na funkce získané administrativně, nikoliv politickou volbou. 

Jan Šott se při vyslovení zákazu vykonávat Jaroslavu Škárkovi funkci poslance odkazuje na trestní zákoník. „Pokud jde o trest zákazu činnosti, který byl ukládán panu obžalovanému Škárkovi, soud má za to, že uložení takového trestu možné je, i když se jedná o poslance,“ řekl ČT soudce.

Právníci s tím ale polemizují. Soudce podle nich může jako vedlejší trest zakázat pouze působení ve funkci, o které se rozhodne například administrativně nebo správně. „Tady mám pochybnosti o správnosti tohoto vedlejšího trestu. Zatímco soud zakazuje výkon funkce ve státní správě, tak se vždy jedná o výkon vzniklý administrativním, správním rozhodnutím. Při výkonu funkce poslance je ta funkce založena politickým rozhodnutím - voliči. Takže tady si nejsem jistý a nevím, jestli je na to vůbec nějaká judikatura u nás, zdali může soud u nás funkce vzniklé tímto způsobem zakazovat. Tady mám pochybnosti a myslím si, že nejspíš zasáhne odvolací soud,“ uvedl Hulík.

Podobný názor má také Aleš Gerloch z Právnické fakulty UK: „K té otázce zákazu činnosti se mi zdá to rozhodnutí problematické, protože… samozřejmě existuje takovýto trest – zákaz činnosti, je i pravda, že se zde mluví o funkci, kterou nelze zastávat, ale podle mého názoru se zde mělo na mysli funkce typu předseda představenstva akciové společnosti nebo jednatel společnosti, nikoliv veřejnou funkci.“

Aleš Gerloch
Aleš Gerloch

Podle Gerlocha je neodvolatelnost poslance výrazem dominantního postavení parlamentu v české veřejné správě a pojistkou možnosti ovlivnění ze strany soudní a výkonné moci. V opačném případě by se prý poslanci a senátoři mohli lehce stát obětí konkurenčního boje a na základě jakéhokoliv obvinění „lehce přijít o mandát“. Poslanecký mandát a jeho legitimita se podle Gerlocha v České republice odvíjí spíše podle přímého politického a společenského tlaku.

„Prostě má se za to, že je to věc voličů, aby posoudili, zda určitý občan má být poslancem… U nás se vychází z toho, že je to spíše věc politického a veřejného tlaku, tedy že by neměl ten mandát vykonávat, pokud nastane taková situace, a já si myslím, že ta situace tady je,“ sdělil děkan s tím, že v případě konečného odsouzení by poslance měla ke složení mandátu vyzvat jeho strana.

Jednání Poslanecké sněmovny
Jednání Poslanecké sněmovny

U poslanců je jiná úprava než třeba u krajů či obcí, kde zastupitelům mandáty pravomocným nepodmíněným odsouzením automaticky zanikají. Novelu, která má tuto skutečnost rozšířit i na poslance, už předložila ve sněmovně KSČM. Příští týden se touto novelou má zabývat vláda. Návrh v minulosti neúspěšně prosazoval i Senát ještě v pravicovém složení i vlády v čele s ČSSD. V pondělí podá stejnou novelu i šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS). „Já nezpochybňuji to, že by bylo možné uvažovat o tom, že za určité trestné činy by mohlo docházet k zániku mandátu, ale zpochybňuju, že je to opraveno dnes v našem právním řádu. Je to o tom, jak bude konkrétně nastaven systém brzd a rovnováh mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí ,“ komentoval Gerloch.

Ačkoliv Milan Hulík není velkým příznivcem změn v ústavě, množící se skandály politiků by zřejmě měly vést k přehodnocení mandátů a jeho vazeb na trestněprávní sankce. „Já jsem nerad, když se mění ústava, protože čím víc se mění, tím méně to zůstává základním zákonem a stává se z ní odvozený normativní předpis, který se stále mění. Ale vzhledem k situaci, v jaké se ČR nachází, vzhledem k případům korupce, a další budou zřejmě následovat, pokud dojde i na souzení politiků, poslanců a jiných, tak by to asi bylo vhodné doplnit o takové ustanovení,“ dodal právník hnutí Veřejnost proti korupci.

Video Reportáž Evy Davidové a Edity Horákové
video

Reportáž Evy Davidové a Edity Horákové

Teoreticky tak může nastat situace, že Škárka bude vykonávat mandát z vězení. Odborníci prý už delší dobu poukazovali na to, že české zákony podobnou situaci nijak neupravují. „Teoreticky by to asi šlo, ale jenom tak napůl. Může brát poslanecký plat, ale nevím, jak to bude s hlasováním. To je otázka technická, zajišťování eskort a hlídání. Představa poslance, který je v poutech vedený k hlasování - připadá mi to hrozně absurdní, ale pokud se mandátu nevzdá…“ dodal Hulík.

S verdiktem ohledně Škárkova mandátu polemizuje i bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, podle které verdikt nemůže mít přímý vliv na Škárkův mandát a odsouzení k nepodmíněnému trestu není jedním z důvodů jeho zániku vyjmenovaných v ústavě. „Tyto podmínky nelze libovolně rozšiřovat soudním výrokem,“ řekla médiím Wagnerová.

Vít Bárta, Jaroslav Škárka
Vít Bárta, Jaroslav Škárka

„V demokratických zemích nemohou soudy znemožnit rozhodnutí občanů dát někomu mandát,“ prohlásil Václav Pavlíček z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK. I pravomocné odsouzení k trestu vězení podle něj znamená pouze to, že poslanec nemůže mandát vykonávat, a nikoli to, že by o něj přišel. Verdikt je podle něj nemožný i proto, že soud může odsouzenému pouze uložit zákaz činnosti. Funkce poslance však činností není. Domnívá se, že pokud by měl nějaký soud o výkonu mandátu rozhodovat, pak by to měl být Ústavní soud.

Také podle předsedy sněmovního mandátového výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) je dnešní rozhodnutí neústavní. „Podle mého právního názoru beze změny ústavy v současné době soud nemůže poslance zbavit mandátu,“ řekl Tejc. Změnu by mohly přinést až chystané ústavní novely.

Nesoulad panuje i mezi rozsudkem a tím, proč zbavila sněmovna Škárku poslanecké imunity. Vydala ho k trestnímu stíhání pro přečin přijetí úplatku, nikoli pro podvod. Podle Gerlocha změna vzešla z průběhu dokazování. „U nás úplně soud není takto zcela v trestních věcech vázán,“ řekl. Právní kvalifikace se mění poměrně často, dodal. Podle něho může však tato změna hrát roli v dalším řízení.