Spor o vrácení obrazů zabavených Židům míří k americké justici

Praha - Michal Klepetář, který v Česku neuspěl s restitučním nárokem na 43 obrazů ze sbírky Richarda Poppera, židovského obchodníka zavražděného nacisty, se obrací na americké soudy. Klepetář neuspěl v roce 2009 ani se stížností u Ústavního soudu. Klepetář se předtím o obrazy soudil s Národní galerií a ministerstvem kultury.

Ústavní soud se podle dřívějších informací negativně postavil i k jeho návrhu na zrušení části zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, podle níž mohou umělecká díla zabavená za války Židům získat zpět jen jejich potomci, nikoliv vzdálenější příbuzní.

Klepetář navázal spolupráci s americkým právníkem Edem Faganem. „České soudy dědicům Richarda Poppera přiznaly právo na dům, kde Popperovi bydleli, ale odepřely jim nárok na obrazy, které v tom domě visely. Jelikož se touto zjevnou nespravedlností nechtěl nikdo, a to včetně Ústavního soudu, zabývat ani tři roky po přijetí Terezínské deklarace, rozhodl se obrátit na americký soud,“ uvedl Tomáš Jelínek, který se zabývá problematikou holocaustu a odškodňování.

Klepetář je Popperův prasynovec a k obrazům se nedostal právě kvůli sporné části zákona. Ústavní soud ale jeho argumenty nepřijal a stížnost i návrh odmítl pro zjevnou neopodstatněnost a neoprávněnost navrhovatele.

Popper zemřel i s manželkou a dcerou v lodžském ghettu. Údaje o datu úmrtí se různí, podle Klepetáře zahynul v roce 1941. Před válkou žil v Brně, patřil k významným sběratelům a mecenášům.

V případě Klepetáře se bude jednat o první žalobu ve věci židovských restitucí v ČR u soudu v USA. V Česku je stále nedořešena řada restitucí majetku obětí holocaustu a novou nadějí jim mohou být americké soudy, doplnil Jelínek.