Zákon o „whistleblowingu“ není potřeba, tvrdí Pospíšil

Praha - Odměny pro ty, kteří oznámí okrádání státu, zřejmě nebudou. Zákon o whistleblowingu, tedy varovném zapískání, že se něco děje, má lidem zabezpečit lepší ochranu v práci a také změnit pohled veřejnosti. Oznamování by se nemělo pokládat za udávání. Z přípravy zákona ale nakonec vypadla peněžní motivace. Vládní protikorupční sekce, která nové paragrafy píše, tak slibuje hlavně lepší ochranu před postihy od zaměstnavatele.

Nejznámější příběh posledních měsíců mluví za vše. Renata Horáková chtěla znojemské radnici, kde pracovala, ušetřit miliony. Upozornila proto na nevýhodné transakce, a to se šéfovi nelíbilo. „Prý mě zařízne jako podsvinče a ve Znojmě si ani neškrtnu,“ dodala Horáková. Odměnu za své jednání dostala od nevládního fondu. A tak to zřejmě bude i dál, úřad vlády se totiž obává, že ve stopách Horákové by šlo víc podnikavců než poctivců.

Rodící se zákon navíc odměny neplánuje. „Nejsme si jisti, zda by to v českém prostředí nevyvolávalo spíše zájem o falešná oznámení a podobně,“ řekl ředitel Sekce pro koordinaci boje s korupcí Robert Vacek. Podle části koalice speciální zákon ani není třeba. „My bychom spíše preferovali buď úpravu antidiskriminačního zákona, nebo úpravu zákoníku práce,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Zastánci nové normy by naopak přivítali ještě specializovaný dohled. O Úřadu pro veřejný dohled se v posledních dnech mluví čím dál častěji. Mohl by řešit zároveň lobbing a financování politických stran. Nové paragrafy projedná vláda asi až po prázdninách.