Skauti nejsou jen parta lidí, kteří jezdí rádi do přírody

Praha - Letos uplyne 100 let od prvního skautského tábora, na který vyrazil s několika chlapci Antonín Benjamin Svojsík. Právě s jeho jménem je spojován počátek stoleté skautské historie v českých zemích. Skauti si výročí připomínají celý rok, Česká televize fenoménu skautingu věnuje dnes od 15:00 komponované odpoledne a večer na programu ČT2. Možná se někomu zdá, že skauti jsou jen taková parta mladých lidí, kteří jezdí rádi do přírody a pokoušejí se žít v souladu s ní. Nicméně skautské hnutí vychovává mladé lidi nejen k lásce k přírodě, ale i k čestnosti, poctivosti a pracovitosti. A to se projevilo i během obou totalit, které ovládly Československo těsně po sobě. Zakázaný Skaut se tehdy měnil v ilegální organizaci, která se zapojila do boje za svobodu své země.

Vrcholem oslav českého skautingu, které trvají celý rok se symbolicky stal 24. duben, tedy svátek sv. Jiří – Patrona českých skautů. A co všechno se dnes děje? 

  • Pěšky, na kole, na pramici, v tramvaji i ve vlaku. Do města, do práce, do školy! Do parku, do Michle, do Podolí, do lékárny. Zkrátka všude vyrazí dnes skauti se šátkem na krku, aby ukázali, kolik jich každodenně potkáváte. 
  • Česká televize zařadí od 15 hodin na ČT 2 skautské vysílání! 
  • Výstava „Trochu lepší svět“ pokračuje

A co diváci ČT2 dnes uvidí?

Koláž pořadů představující skauting v jeho nejrůznějších podobách – premiérový dokument „Trochu lepší svět“ o dětech na prvním skautském táboře, nebo i repríza úspěšného dokumentu Břetislava Rychlíka „Skaut má holá kolena“. Součástí pásma budou kromě medailonků známých skautů i pořady reflektující persekuci skautů, například „Skaut řečený Hurvínek“ ze seriálu Neznámí hrdinové, díly z cyklů Historie cs. a Hledání ztraceného (skautského) času, ale i speciální vydání vědomostní soutěže „Věříš si“. 

Skaut, dnes největší volnočasová organizace v České republice, vychovala a formovala stovky tisíc mladých lidí v ideálech vztahu k přírodě a životu. Skautské hnutí, které k nám přenesl profesor Svojsík, získalo spoustu příznivců a členů a každý z nich je dodnes hrdý, že byl v mládí skautem. A Česká televize nabídne medailonky některých z nich: Heleny Illnerové, Jaroslava Čvančary, Petra Gazdíka, Erika Taberyho, Marka Váchy a Romana Týce. 

Pražská Dvojka – první skautský oddíl 

Nejstarším skautským oddílem v republice je Pražská Dvojka, pracuje nepřetržitě již téměř 90 let. Vznikla v roce 1913 spojením družin Kamzíků a Jelenů. Mezi jeho členy patřil samozřejmě i Jaroslav Foglar, ale také například Rudolf Zahradník, předseda Akademie věd ČR. 

Josef Charvát, před válkou starosta Junáka – později Prof. MUDr. Josef Charvát, zakladatel a dlouholetý přednosta III. interní kliniky Fakultní nemocnice UK na tehdejší dobu vzpomíná: 

„V té době jsem už vedl družinu Kamzíků a na pokyn bratra náčelníka Svojsíka jsem se přihlásil Václavu Jelenovi, který tehdy vedl družinu Jelenů. Společně jsme pak utvořili oddíl, jemuž se dostalo pořadového čísla 2. Léta strávená v Jelenově druhém oddílu jsou nejkrásnější z mého mládí, brali jsme skauting doopravdy. Jako klubovnu jsme nejprve získali přístavek v jednom dvoře na Kampě, pak čtyři místnosti ve sklepě na Letné v Letohradské ulici. Potom přišla světová válka a Vašek Jelen byl odveden na vojnu. Krátkou dobu jsem vedl Dvojku jako jeho zástupce a pak jsem narukoval také. Když si však vzpomenu na ty dva roky, které jsem ve Dvojce strávil, vidím, že to byly právě tyto dva roky, které mne definitivně připoutaly ke skautingu a jež mi také nejvíce daly do života.“ (z webových stránek Pražské Dvojky) 

Původní skautská lilie
Zdroj: ČT24/Oficiální stránky Junáka

Skaut má holá kolena – vzpomínka na skautské mládí 

Člen družin Lišáků a později Jestřábů režisér Břetislav Rychlík, držitel skautské průkazky číslo 021515 a skautské přezdívky Rychlonožka, natočil film o chlapeckém oddílu Junáků - skautů ze slováckého městečka Veselí nad Moravou. Oddíl existoval v krátkém období znovuobnovení skautingu v letech 1968 - 1970, ze které také pochází amatérský film ze života Kima, Ferina, Bakiho, Velkého Ona, Pyropa, Užovky a dalších neboli film, který byl impulsem k natočení snímku Skaut má holá kolena. A tak se v srpnu roku 2005 dvacet jedna dnes dospělých mužů sjelo na místa, kde jako kluci naposledy tábořili před komunistickým zrušením skautingu, aby společně hledali ztracené ideály klukovství a současně pátrali po poselství, které uprostřed tábořiště zakopali světu a budoucím generacím. 

Za skauting do kriminálu

Skautské hnutí vychovávalo mladé lidi nejen k lásce k přírodě, ale učilo je i čestnosti, poctivosti a pracovitosti. Tyto vlastnosti se projevily u skautů i během obou totalit. Jedním z takových čestných byl i Leopold Färber, kterého skauting dostal až do kriminálu. Jako kluk dělal Leopold, přezdívaný Hurvínek, spojku - přenášel zprávy mezi protinacistickými odbojovými skupinami. Odmalička byl skautem, tedy členem hnutí, které bylo jak za války, tak po roce 1948 zakázané a jeho členové pronásledováni. Přesto v roce 1949 založil v pohraničí, kde tenkrát pracoval, skautský oddíl. Malí členové jeho oddílu se inspirovali vyprávěním svého vedoucího o odboji za okupace a začali na vlastní pěst tisknout a roznášet letáky s textem „Smrt komunismu!“ Leopold Färber o tom nevěděl, děti jen nevědomě inspiroval svým vyprávěním o válce. Byl odsouzen na šestnáct let vězení, z toho odpykal osm let. Dlouhá léta později pracoval u staveb silnic, nakonec mu bylo povoleno aranžovat výkladní skříně. (Skaut řečený Hurvínek - Leopold Färber. Za skauting do kriminálu z cyklu Neznámí hrdinové – pohnuté osudy) 

A kdo je vlastně pokládán za zakladatele světového skautingu? 

Je znám a uznáván po celém světě - Robert Baden-Powell. Vedl dva úplné a oddělené životy, jeden jako voják, druhý jako bojovník za mír prostřednictvím světového skautského hnutí. Jeho knížka Aids to Scouting, napsaná původně pro vojáky, se po přepsání pro mládež stala doslova bestsellerem. Právě tato kniha stála u zrodu skautského hnutí a Powell se za obrovských ovací stal i prvním světovým náčelníkem. Výuce lesní moudrosti zasvětil celý život. Po své smrti (zemřel 8. ledna 1941) zanechal svým drahým skautům poslední poselství, v němž mimo jiné stálo: „Buďte připraveni žít šťastně a šťastně také zemřít.“

Kromě metropole se do oslav výročí všech skautů a skautek zapojili například i v Plzni, sešlo se jich tu hned několik stovek. Pardubičtí skauti mají zas ode dneška zbrusu nové centrum v prostorách víceúčelové stavby Vinice za bezmála 40 milionů korun (z časti financované z evropských fondů). Má společenskou místnost, klubovnu, vlastní kuchyňku a také ubytovací pokoje.

Reportáž Davida Havleny (zdroj: ČT24)
Vydáno pod