Švejnar se o kandidatuře zatím nerozhodl

Praha - Ekonom Jan Švejnar zatím není rozhodnut, zda bude kandidovat v přímé volbě hlavy státu. Řekl, že ačkoliv se kloní k účasti ve volbách, definitivně se rozhodne až po přijetí prováděcího zákona k volbě. Pokud by kandidoval jako nestranický kandidát, nevyloučil přijetí podpory od ČSSD i dalších politických stran. I přes své rozhodnutí se Švejnar bude účastnit diskusí s občany pořádanými ČSSD.

„Plánuji kandidovat, ale zatím je na to příliš brzy,“ odpověděl Švejnar na otázku, zda už je rozhodnut, že do voleb půjde. Svou případnou kandidaturu chce oznámit až „ve chvíli, kdy budou známa pravidla a podmínky samotné volby prezidenta v prováděcím zákoně“. Už nyní ale vyjíždí do krajů a měst diskutovat s občany, aby cítil míru jejich podpory k podobnému kroku. Prováděcí zákon k volbě podle něj musí vyjasnit pravidla volby, například způsob sběru podpisů.

„Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany a vždycky jsem zastával názor, že mým důležitým přínosem pro společnost je právě moje nezávislost,“ zdůraznil Švejnar. Ekonom se o funkci hlavy státu ucházel už před čtyřmi lety. Tehdy ještě prezidenta, kterým se stal Václav Klaus, vybírali společně poslanci a senátoři. „Podpora ČSSD by byla dobrá, případně i jiných politických stran,“ připustil Švejnar. Konkrétní jednání s jinými politickými subjekty než se sociální demokracií prý ale ještě neabsolvoval. „Optimální by bylo být opravdu nezávislým kandidátem, který však dokáže strany natolik motivovat, že jsou ochotny vyjádřit mu podporu,“ vysvětlil svůj postoj.

Švejnar se na počátku března dostal do „užšího výběru“ ČSSD společně se sociálnědemokratickým senátorem Jiřím Dienstbierem. Vedení sociální demokracie požádalo straníky, aby do poloviny května doporučili nominovat buď Dienstbiera, nebo Švejnara. „Sociální demokracie chtěla diskusí mezi Dientsbierem a Švejnarem vytvořit dojem, že je uvnitř strany velký intelektuální potenciál,“ popsal komplikace ve volebním táboře ČSSD komentátor České televize Petr Fischer.

Dienstbier sám dnes Švejnarův postoj, se kterým byl v úterý seznámen i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, označil za nekorektní. Byl prý Švejnarovým vyjádřením, které nedává prostor pro „slušnou debatu“, zaskočen. „Sebevědomá a hrdá strana může těžko akceptovat přístup: 'Štítím se vás, nechci se o vás umazat, ale dovolím vám, abyste mě podpořili',“ napsal Dienstbier na sociální síti facebook.

Poprvé se Dienstbier a Švejnar představili občanům dnes v Ústí nad Labem. Švejnar setkání označil za „prezentaci dvou principů“, kde hodlá vystupovat jako „nezávislá veřejná osoba“. Navzdory Švejnarově dnešnímu rozhodnutí budou diskuse i dále probíhat podle plánu a uskuteční se jich všech patnáct po krajských městech. 

Video Švejnar svou kandidaturu stále zvažuje
video

Švejnar svou kandidaturu stále zvažuje

Dryml už sehnal podpisy pro prezidentskou nominaci Zemana

Senátor ČSSD Vladimír Dryml už získal mezi kolegy v horní komoře parlamentu potřebných deset podpisů pro prezidentskou nominaci někdejšího šéfa strany Miloše Zemana. Pod Zemanovu kandidaturu se podle Drymla podepsali senátoři napříč politických spektrem. „Miloš Zeman je nyní jediný kandidátem na prezidenta, který má potřebnou podporu,“ uvedl senátor. Jména podepsaných Dryml zatím nechtěl zveřejnit, aby své stranické kolegy nevystavil tlaku od vedení ČSSD.

Drymlovi se nelíbí prezidentští kandidáti, na kterých se shodlo vedení ČSSD. Dvaačtyřicetiletý Dienstbier by si měl podle něj ještě pár let počkat a Čechoameričan Švejnar by se měl rozhodnout, zda je českým, nebo americkým občanem. Bývalý premiér Zeman je naopak podle senátora skutečným představitelem sociálně demokratické politiky, který dokáže sjednotit odlišné proudy uvnitř strany.

Zeman nicméně už dříve svou kandidaturu podmínil tím, že ji podpoří i řadoví občané formou petice. Pro občanskou nominaci je nutné shromáždit nejméně 50 000 podpisů. Sběr podpisů už v březnu zahájila Strana práv občanů ZEMANOVCI (SPOZ), jejímž je Zeman čestným předsedou. Také Zeman na prezidenta kandidoval proti Klausovi, před devíti lety se v parlamentní volbě hlavy státu do finále nedostal.