Česko si připomíná 67. výročí Pražského povstání proti nacistům

Praha - Lidé si dnes připomínají výročí povstání českého lidu proti nacistickým okupantům, které proběhlo přesně před 67 lety. Vzpomínkové akce k uctění památky obětí květnových bojů z roku 1945 se uskutečnily na tradičních místech hlavního města, a to za účasti pamětníků, vojáků i politiků. Vzpomínalo se však i na mnoha jiných místech republiky, například v Plzni nebo šumavské Kvildě.

První shromáždění k uctění památky padlých proběhlo v dopoledních hodinách u pamětní desky na Staroměstské radnici a následně v kapli radnice. Smuteční věnce přišli k pamětní desce položit předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka nebo pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Za příklad dávali obětavost, odvahu i vlastenectví povstalců, z nichž mnozí položili své životy. „Každý věděl, kde je osa zla. Každý věděl, co může nastat. Přesto v pravém slova smyslu jste vstoupili do služeb své vlasti a byli schopni za její svobodu tato rizika přijmout a nejvyšší cenu v podobě života zaplatit,“ uvedla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová.

Hrdinové pražských barikád podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky „napsali jednu z nejúctyhodnějších kapitol naší historie“. Byli to podle něj obětaví lidé, kterým bylo cizí spekulování a chytračení, nechyběla jim odvaha a skutečné vlastenectví. Současníci by si to měli uvědomit, neboť se často nechávají „unášet na vlnách pesimismu, skepse a šikovně manipulované sociální hysterie,“ dodal Sobotka. Naprostá většina mladých účastníků povstání byla podle pražského primátora Bohuslava Svobody vedena snahou odčinit kompromisy, ke kterým byli během protektorátu donuceni jejich rodiče, a zabránit možnému zničení Prahy nacisty.

Tradiční vzpomínky před rozhlasem

V horní polovině Václavského náměstí byla hodinu před polednem zahájena také výstava Protektorát - kolaborace a odboj. O půl jedné proběhl pietní akt u budovy Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, jehož sídlo bylo jedním z míst květnových bojů. I zde se sešli politici z řad ODS, ČSSD, ale zejména příslušníci armády a pamětníci.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) před rozhlasem označil povstání z roku 1945 za událost, na kterou je třeba být hrdý. Odmítl zpochybňování jeho významu a označování „jen za gesto nebo zbytečně krvavé dobrodružství, které nemělo žádný vojenský význam“. Připojil se k tomu ministr Tomáš Chalupa (ODS), podle něhož povstání představovalo „spontánní projev hrdosti nezlomeného civilního obyvatelstva“.

Vzpomínkový akt před budovou ČRo
Zdroj: ČTK
Autor: Kateřina Šulová

Poslední ceremoniál byl od 15:00 u pomníku Obětem povstání na mostě Barikádníků. Zúčastnili se jej například zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské.

Pamětníci a zástupci ministerstva obrany, Českého svazu bojovníků za svobodu a Česko-ruské společnosti se sešli už včera u sochy sovětského maršála Koněva v Praze-Bubenči. Po odchodu vojáků Ruské osvobozenecké armády přispěly jeho jednotky 9. května k osvobození Prahy. Koněv později dostal sovětský Řád vítězství i titul čestného občana Prahy. Měl pak ale také podíl na vpádu varšavských vojsk do Československa v srpnu 68.

V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo květnové povstání českého lidu, které je považováno za jeho největší ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes 100 tisíc lidí ve třech stovkách obcí, 10 tisíc lidí během bojů s Němci zahynulo. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3 700 lidí. Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.


Senátoři také symbolicky v čase oslav navrhli zákonem ocenit účastníky povstání. Náležel by jim pamětní odznak a příspěvek k důchodu. V čele předkladatelů stojí Miroslav Nenutil z ČSSD. Zákonem chce bojovníkům hlavně vyjádřit úctu a rehabilitovat jejich dříve podceňované zásluhy.

Plzeň se pro dnešek vrátila do roku 1945

Oslavy povstání pokračovaly i na mnoha místech celé země. Slavnosti svobody dominují Plzni už od čtvrtka, hlavní program tzv. Slavností svobody byl ale přichystán na dnešek. Několik míst v centru města se proměnilo na dobové tábory americké armády a Wehrmachtu. Členové vojenských sborů zde lidem ukazovali, jaké podmínky panovaly v polním vojsku. Na jiném místě se celá ulice vrátila do roku 1945 pomocí historických rekvizit a hraných scének.

Nejočekávanější část programu, tedy přehlídka historických vozů, dorazila do města z cesty po regionu zhruba v 18:00. O hodinu později konvoj dojel na cetrální plzeňské náměstí. Convoy of Liberty čítal na 120 historických vojenských vozidel včetně obrněné pásové i kolové techniky. Překvapením letošního ročníku bylo americké historické letadlo ze 30. let Theerman, které během přehlídky kroužilo nad centrem města.

Video Reportáž Gabriely Sluštíkové
video

Reportáž Gabriely Sluštíkové