Praha – Poslanci na dnešní schůzi nestihli projednat návrh zákona o používání marihuany pro léčebné účely. Podle novely by marihuanu mohli legálně používat ke zmírnění příznaků pacienti trpící roztroušenou sklerózou, AIDS, rakovinou nebo Parkinsonovou nemocí. Zákon se tak zřejmě projedná až na červnové schůzi sněmovny, která začne 5. června. Pokud najde dostatečnou podporu, platit by mohl už letos na podzim.
Legalizaci léčebné marihuany dnes poslanci projednat nestihli
Podle návrhu by pacientům s chronickými bolestmi, nevolnostmi, ztuhlostí svalů, křečemi či infekčními potížemi mohl konopí předepsat na „elektronický recept s omezením“ jejich odborný lékař. Vyzvednout by si látku mohli v lékárně. Kolik marihuany a kdy nemocný dostal, by bylo tedy vidět v systému. Kontrolovat by ho mohla i policie. Ověřila by tak, jestli se člověk skutečně drogou léčí a může ji mít.
„Existuje tady prostě skupina lidí, kterým to pomáhá. Zatím tyto možnosti využívali nelegálně, nebo nějak pokoutně, a my si myslíme, že je-li tady skupina trpících občanů a na druhé straně možnost, jak jim pomoci, tak legislativa tomu má jít naproti,“ řekla k zákonu předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Léky s konopím by měla hradit - nebo na ně aspoň částečně přispívat - zdravotní pojišťovna. Podle expertů by jinak neměl zákon smysl a lidé by marihuanu i dál pořizovali svépomocí. Lék by měl na měsíc stát mezi 700 až 1 500 korunami.
Pěstování konopí k léčbě podomácku možné nebude, i když by pro pacienty vyšlo levněji. „Jestli je to lék, musí být ve stejném režimu jako ostatní léky,“ argumentuje člen expertní skupiny Tomáš Zima. První dva roky by se marihuana dovážela ze zahraničí, od země, která by dala nejlepší nabídku. Podle poslance Jiřího Štětiny se pak bude zkoumat, jestli je levnější marihuanu dovážet, nebo pěstovat. V případě pěstování by tak mohli činit jen pěstitelé s licencí. Její získání by bylo možné ve výběrovém řízení, které by mělo mít dvě kola. V prvním by se posuzovalo to, zda uchazeč splňuje technické požadavky. Rostliny by se třeba měly pěstovat v uzavřených sklenících, ne venku. V Česku by mohlo být až deset pěstitelů. Na pěstování, kvalitu, dovoz a trh by dohlížela Státní agentura pro léčebné konopí. Vznikla by ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv.
Marihuana
Léky s konopím by měly být nezneužitelné
„Na západ od našich hranic jsou tyto přípravky na lékařský předpis běžně dostupné. Jsem pro to, aby prošla varianta, kdy se nebude konopí legálně pěstovat, ale kdy bude možnost koupit si tyto přípravky legálně v lékárnách na lékařský předpis,“ uvedl ve vysílání ČT24 David Vodrážka.
„Přípravky jsou zejména ve formě tablet nebo kapek. Nebude možné koupit si list a ubalit si z něho jointa. Jedná se opravdu o léky, které by měly být těžko zneužitelné. Chceme ulevit těm, kteří potřebují konopí užívat v rámci svého zdravotního stavu, nikoliv těm, kteří kouří trávu někde v hospodě,“ dodal Vodrážka k možnosti zneužívání léků s konopím.
GALERIE
videogallery_000226142
Odpovědnost úředníků neprošla
Poslanci dnes také rozhodovali o odpovědnosti úředníků, novela ale neprošla. Stát tak nebude mít povinnost vymáhat po úřednících škodu způsobenou jejich chybným rozhodnutím. TOP 09 tento svůj návrh zákona, který odmítla i vláda, dnes ve sněmovně nedokázala v závěrečném schvalování prosadit. Na svou stranu získala jen poslance Věcí veřejných a jednotlivce z ostatních frakcí, celkem 56 ze 167 přítomných poslanců. ODS přitom předchozím hlasováním nepřiměla sněmovnu k zamítnutí předlohy.
Norma se měla vztahovat na případy, kdy stát musí lidem újmu způsobenou pochybením úředníka zaplatit. V platnosti ale zůstane současná úprava, podle níž stát škodu následně vymáhat od chybujícího úředníka může, ale nemusí.
Spoluautor novely a místopředseda STAN Stanislav Polčák zdůrazňoval, že návrh pouze srovnával odpovědnost úředníků s odpovědností běžných zaměstnanců, kteří také podle zákoníku práce odpovídají za způsobenou škodu. Jak řekl, úředníci čekali rok, až se případ promlčí, a už se nic nevymáhalo. Návrh měl proto prodloužit na tři léta lhůtu, v níž by stát mohl vůči chybujícímu úředníkovi náhradu škody uplatnit. Předloha měla stanovit okruh případů, kdy by se po úředníkovi škoda vymáhat nedala. Platit to mělo například tehdy, pokud by v dané věci existovaly odlišné právní výklady.
Sněmovna opět odložila rozhodování o záchranném fondu eurozóny
Sněmovna těsně před schvalováním opět odložila na žádost premiéra Petra Nečase rozhodování o vzniku nového záchranného fondu eurozóny, tedy Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Vrátit by se k němu měla až na příští schůzi. Opozicí ovládaný Senát přitom už vznik tohoto fondu na návrh vlády před dvěma týdny podpořil. Nečas zdůvodnil překvapivý odklad tím, že řada poslanců by ještě chtěla pokračovat v diskusi o fondu, avšak sněmovnu odpoledne čeká schvalování zákonů. Odklad kromě vládní koalice podpořila i opoziční ČSSD.