Praha – Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík odešel v roce 2007 z funkce na přání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové (tehdy KDU-ČSL). Úřadující premiér Mirek Topolánek (ODS) měl na výběr – buď ze své funkce odejde ředitel vojenské rozvědky Krejčík nebo ministryně Parkanová. Ministerský předseda se přitom nepřímo postavil na stranu Parkanové, Krejčík nakonec sám nabídl rezignaci. Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství to řekl v pořadu ČT24 Hyde Park. Podotkl ovšem, že v době společného působení nikdy necítil, že by mezi ním a jemu nadřízenou ministryní vznikl osobní spor.
On nebo já, řekla Parkanová o Krejčíkovi
Tehdejší premiér Topolánek Krejčíka upozornil, že se kolem něj cosi děje
„Před jednáním vlády jsem byl panem premiérem a místopředsedou vlády Čunkem vzat stranou a bylo mi řečeno závažné sdělení. První jeho část byla, že je problém, abych setrval ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství – to mi řekl premiér – a jsou dva scénáře dalšího vývoje: První scénář je ten, že moje odvolání z funkce navrhne ministryně Parkanová, ale zřejmě nebude mít takovou oporu ve vládě, aby to prohlasovala. Druhý scénář je ten, že rezignuji na funkci ředitele zpravodajství. V případě, že nerezignuji na funkci ředitele Vojenského zpravodajství, naplní se scénář, že dostane (premiér Topolánek) na stůl dopis paní ministryně Parkanové,“ přiblížil okolnosti svého konce Miroslav Krejčík. Dodal, že neměl chuť vzpírat se podobně velkému nátlaku, a proto vzápětí skutečně oznámil rezignaci.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Právě o svém odchodu z čela Vojenského zpravodajství hovořil Miroslav Krejčík ve čtvrtek také před Výborem pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. Předseda výboru František Bublan (ČSSD) potom vyzval nynější místopředsedkyni sněmovny Parkanovou (dnes TOP 09) k rezignaci. Sám odvolaný ředitel zpravodajské služby si ale není jist, zda tato výzva měla přímou souvislost s popsanou událostí. „Oni k tomu dospěli, ale na to se musí někdo zeptat jich. Já jsem to neinicioval,“ komentoval Miroslav Krejčík Bublanovu výzvu.
Parkanová ani Barták nebyli klíčovými osobami kolem Gripenů nebo obrněných vozidel
Muž, který stál v čele Vojenského zpravodajství do 17. května 2007, před poslanci hovořil také o problémech při zadávání některých vojenských zakázek. Nedostal však takový prostor, jaký by si byl přál. Důležitý je podle Krejčíkova názoru dokument, který se na jeho podnět dostal do rukou současného ministra obrany Alexandra Vondry (ODS). Ten dal na základě informací z dokumentu podnět k vyšetřování vojenské policii. „Přišel mi anonym. Tento se odlišoval od jiných tím, že v sobě obsahoval fakta, která mi byla známa – byla tam část pravdy. Nebyl to ten dokument, o kterém hovoříme – pouze odkaz na jeho existenci a okolnosti jeho vzniku. Proto jsem písemně požádal pana ministra Vondru, jestli by tento dokument byl ochoten dohledat a zajistit, pokud existuje,“ popsal Miroslav Krejčík svoji úlohu.
Někdejší šéf Vojenského zpravodajství podotkl, že poslanci z Výboru pro obranu a bezpečnost už neměli čas vyslechnout informace o „okolnostech, které provázely zakázky“. Upozornil ovšem, že klíčové postavy, které se pohybovaly kolem zakázek, jako byl pronájem stíhacích letounů Gripen nebo nákup obrněných vozidel, nebyla ani někdejší ministryně Parkanová, ani její nástupce Martin Barták. „Od září 2006 do května 2007 jsem ho vnímal jako náměstek ministra nebo ministryně obrany,“ zmínil se Miroslav Krejčík o Bartákovi. „Vytváří se dojem, že na ministerstvu obrany se permanentně kradlo. To je naprosto nesprávné,“ dodal Krejčík.
Armádní letoun