K nelegálnímu odposlechu telefonů slouží „Agáta“

Praha - V Česku existují podle policie minimálně dvě speciální zařízení, která dokáží nelegálně sledovat telefony. Začátkem května jedno takové našli detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v domě Vladimíra Svobody. Ten byl údajně v kontaktu se zavražděným šéfem podsvětí Františkem Mrázkem. Takzvaná Agáta (správně se jmenuje IMSI catcher) vypadá jako obyčejný notebook, je ale vybavena programem, díky němuž lze odposlechnout hovor či lokalizovat telefon. Komu zařízení patří, zatím vyšetřovatelé nezjistili. Uvedly to dnešní Lidové noviny.

Zmiňovaný počítačový program přijde až na dvacet milionů korun. „Víme zcela prokazatelně, že tu takto operuje jedna, možná dvě Agáty,“ řekl ředitel Útvaru zvláštních činností Tomáš Almer. Podle deníku experti dokonce odhadují, že zařízení typu Agáta je v Česku až deset. „Jsou především ve vlastnictví velkých finančních skupin či detektivních agentur,“ podotkl ředitel jedné z bezpečnostních agentur, který si nepřál být jmenován.

Legálně u nás Agátu používá jen policie a BIS

„Nám se použití Agáty sice podaří zachytit, jde ale jen o poznatek. Nemá cenu dávat podnět dál. Nemáme v ruce důkaz, kterým bychom to mohli doložit. Navíc pokud není poškozený, tak nejde o trestný čin,“ uvedl Almer. Agátu používá v Česku legálně jen policie a Bezpečnostní informační služba. Důstojníci z tajné služby však nikdy její držení oficiálně nepotvrdili, stejně tak nechtějí říct, zda tuší, kdo všechno v Česku přístroj má. 

Začátkem května jedno takové zařízení detektivové údajně našli v domě Vladimíra Svobody, kterého v minulosti prověřovala policie kvůli jeho kontaktům na zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Svoboda je podle médií jedním obviněným ze šesti civilistů a pěti policistů v kauze zneužití pravomoci a vydírání. Policisté prý získané informace na objednávku zpřístupňovali a vyzrazovali lidem zabývajícím se detektivními a vymahačskými aktivitami. Obvinění civilisté podle policie chtěli získat výhodu při obchodu s pohonnými hmotami a využívali přitom kontaktů na policisty, kteří jim za úplatu poskytovali informace.

Zákaz prodeje podobných zařízení v nejbližší době nechystá ani ministerstvo vnitra. „Debatě se samozřejmě nebráníme. Řešit dostupnost některých technologií by byl ale alibismus. Nežijeme v uzavřeném státě, když něco zakážeme v Česku, jestě to neznamená, že si to nepůjde přivézt z dovolené,“ uvedl bezpečnostní expert na ministerstvu vnitra Karel Bačkovský.

Ředitel Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie Tomáš Almer:

"Určitě se jedná o neoprávněný zásah do sítě - to znamená, jde o přestupek zákona o elektronických komunikacích, ale je to pouze přestupek. Pokud by to měl být trestný čin, tak by muselo dojít k porušení nějakých práv, např. k rušení sítí elektronických komunikací. Ale to zařízení je tak sofistikované, že provoz sítí neruší, to znamená, že ani těm poskytovatelům sítí nezpůsobuje žádnou škodu.

Pochopitelně v případě, že by někdo určitým způsobem pracoval neoprávněně s osobními údaji, tak potom by šlo o trestný čin, ale to se nedá poznat z toho, že to zařízení někdo vlastní a provozuje."

Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor:

„To zařízení může mít kdokoliv, kdo má dostatek finančních prostředků k jeho zakoupení a komu se to vyplatí. To znamená, lidé či organizace, které tímto mohou získat informace, které je zvýhodní buď při výběrových řízeních, kde se jedná o záležitosti v řádu stovek milionů či miliard, nebo lidé, kteří na někoho potřebují shánět kompromitující informace a tyto informace potom z nějakých důvodů využít nebo zneužít. Trh takováto zařízení nabízí, lidé, kteří mají motivaci si takové zařízení koupit, si ho koupí a mohou ho využívat a bohužel za současné legislativy a reálných možností v této zemi, ale nejenom v této zemi, jim v tom nikdo nemůže zabránit.“