Vláda schválila vojenské mise, počet vojáků v Afghánistánu bude klesat

Praha – Vláda schválila podobu dalšího působení české armády v Afghánistánu, v zemi bude příští rok působit 539 našich vojáků, o rok později pak maximálně 340. Ve stejném roce počítá ministerstvo obrany také s nasazením 50 lidí a čtyř stíhaček Jas-39 Gripen při vzdušné ochraně Islandu. Ministři naopak o 14 dní odložili debatu o situaci ve věznicích – ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) požadoval navýšení rozpočtu vězeňské služby.

Snižování počtu českých vojáků v Afghánistánu souvisí s celkovou strategií NATO. Aliance své ozbrojené síly stahuje a odpovědnost za bezpečnost země předá na konci roku 2014 do rukou samotných Afghánců. 

Na počátku příštího roku se z afghánské provincie Lógar začne stahovat provinční rekonstrukční tým (PRT), který zde působí od roku 2008. V únoru bude vojenská část zredukována na sto lidí, která bude na základně Shank připravovat materiál pro postupný návrat do vlasti. Nadále má také podporovat civilní experty, kteří mají na starost infrastrukturu země. Snížit se má i počet civilistů.   

Vozidlo MRAP českého PRT
Zdroj: Armáda ČR
Autor: Jan Šulc

Do Afghánistánu se naopak vrátí vrtulníková jednotka, která zde již v minulosti působila. Maximálně 65 vojáků a tři vrtulníky Mi-171Š budou nasazeni ve prospěch svých českých kolegů i aliančních spojenců od druhé poloviny roku 2013 na rok. I oni mají významně pomoci při stahování českého mužstva a jeho vybavení.   

Postupným útlumem vojenských akcí spojenců se mají vytvořit podmínky pro předání zodpovědnosti za bezpečnost země do rukou afghánských vládních sil. Předání odpovědnosti má být dokončeno do konce roku 2014. Po tomto datu by v Afghánistánu nemělo působit více než 150 českých vojáků. 

Ministři schválili i případné nasazení vojáků při likvidaci nevybuchlých leteckých pum z druhé světové války, k jejichž nálezu by mohlo dojít při revitalizaci táborského rybníku Jordán. V případě takového nálezu budou vojáci k dispozici policii, aby pomohli s uzavřením oblasti, dokud pyrotechnici pumy nezneškodní.


Prioritou zůstává i stabilizace situace na Balkánu. V Kosovu a Bosně a Hercegovině proto zůstane několik desítek důstojníků. Nově se vojáci na několik týdnů zapojí i do vzdušné ochrany Islandu. Armáda přiznává, že zahraniční mise se musela přizpůsobovat i krátícímu se rozpočtu. „Na ty dva roky se to pohybuje v řádu 1,3-1,6 miliardy korun s tím, že v těch nákladech jsou obsaženy částky na stěhování vojáků domů,“ uvedl ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

Situaci ve věznicích budou ministři řešit za 14 dní

Ministři dnes debatovali přes hodinu o finančních nárocích na hlídání zvyšujícího se počtu vězňů, rozpravu ale o dva týdny odložili. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) požaduje na navýšení rozpočtu vězeňské služby 900 milionů korun, na druhé straně uvažuje o zjednodušení propouštění v případech méně závažných trestných činů a o tom, že neplatiči alimentů by byli trestáni alternativně, třeba odebráním řidičského průkazu.   

Propuštění by se podle Pospíšila týkalo pouze asi tisícovky lidí. Zejména těch, kteří se dopustili přečinu, a to poprvé. Problémem České republiky je podle něj i to, že má velký počet recidivistů. Ve věznicích se naučili páchat další trestnou činnost.   

Každý vězeň podle Pospíšila stojí daňové poplatníky denně 1 000 korun. Vláda se proto podle něj musí zabývat i tím, zda by ve věznicích měli končit například neplatiči alimentů. V současnosti je jich k nepodmíněnému trestu odsouzeno zhruba 3 000 a místo, aby posílali peníze svým dětem, stát na ně ještě musí platit. Někteří by proto podle ministra měli dostat například veřejně prospěšné práce, peněžité tresty nebo například odebrání řidičského průkazu. 

Zákon o úrazovém pojištění se má zrušit

Vláda navrhne sněmovně zrušení sporného zákona o úrazovém pojištění, který měl od příštího roku změnit odškodňování za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Kabinet podpořil návrh normy, která by měla zákon z roku 2006 zrušit. Podle kontroverzní normy měla pojištění od dvou komerčních pojišťoven převzít Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), poškození měli místo náhrady dostávat rentu. Proti rušení zákona se postavily odbory, zaměstnavatelé se zrušením souhlasí. Zákon sice začal platit už v roce 2006, ale pořád ještě není účinný. Jeho účinnost se totiž několikrát odsouvala, naposled na leden 2013.

Video Reportáž Pavla Štrunce
video

Reportáž Pavla Štrunce