Praha - Poslanec nebo senátor by měl v případě pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu přijít o mandát. Ústavní novelu, která by to umožnila, předložila do sněmovny její předsedkyně Miroslava Němcová (ODS). Případy, kdy je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, podle ní nejsou slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu.
Němcová: Odsouzený zákonodárce by měl přijít o mandát
Němcová poukazuje v důvodové zprávě také na praktickou stránku. „Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat,“ uvedla. Předsedkyně sněmovny navrhuje, aby novela platila dnem vyhlášení.
O možném zániku mandátu pro odsouzení zákonodárce se začalo hovořit v souvislosti s úplatkářskou aférou ve Věcech veřejných. Zatím nepravomocně v ní byli odsouzeni někdejší šéf poslanců VV Vít Bárta a jeho někdejší spolustraník Jaroslav Škárka. Bártovi soud uložil za uplácení podmínku, Škárkovi za podvod tříleté vězení a zákaz výkonu poslanecké činnosti. Soud nyní hrozí bývalému středočeskému hejtmanovi, poslanci Davidu Rathovi (dříve ČSSD). Policie ho stíhá pro podezření z přijetí úplatku, je ve vazbě.
Obdobnou novelu jako Němcová předložili už v březnu opoziční komunisté. Podle ní by o mandát přišel zákonodárce odsouzený k nepodmíněnému trestu pro úmyslný trestný čin. Kabinet ale předloze vytkl, že se nezabývá tím, že by do sněmovny nebo Senátu mohl být i nadále zvolen odsouzený člověk. Záležitost neřeší ani novela Němcové. Zásadně kabinet nesouhlasil s další částí předlohy KSČM, která směřuje proti takzvanému přeběhlictví.
Novelu podanou Němcovou nyní posoudí kabinet. Rozhodne o ní s konečnou platností parlament. Komunistická předloha je se záporným stanoviskem vlády před úvodním kolem projednávání ve sněmovně. Pro schválení ústavních změn je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách.