Od roku 1993 už bylo zbaveno imunity 15 poslanců

Praha – Poslanci budou zítra rozhodovat o přípustnosti stíhání bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Toho zadržela policie bezprostředně po spáchání trestného činu a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) krátce na to vydala souhlas s odevzdáním Ratha soudu. Právě v tom je případ Davida Ratha specifický. Od vzniku samostatné České republiky už sněmovna vydala k trestnímu stíhání 15 poslanců, žádný z nich ale neskončil ještě před verdiktem sněmovny ve vazbě.

Bývalý hejtman je podezřelý v případu, kde celkem osm lidí čelí podezření z poškozování zájmů Evropské unie, podplácení či přijetí úplatku a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky. Souhlas s vydáním Ratha už vydal mandátový a imunitní výbor. Pokud by však poslanci nakonec s vydáním Ratha nesouhlasili, tak už za tento skutek nemůže být nikdy stíhán.

Ratha dovezou na jednání policisté z vazební věznice v Litoměřicích. Bývalý středočeský hejtman už za poslanci z vazby jednou jel; v zařízení ministerstva vnitra Spiritka ho vyslechli právě členové mandátového a imunitního výboru. Rath tehdy hovořil asi hodinu, potom odpovídal na dotazy. Výbor se jednomyslně shodl na tom, že sněmovna by jeho stíhání měla potvrdit. 

Poslanci však budou na této schůzi rozhodovat také o vydání Otto Chaloupky (VV) k trestnímu stíhání. Policie poslance podezřívá z přijetí úplatku v kauze s jeho bývalým asistentem Vratislavem Vařejkou. Chaloupka vinu popírá. Výbor by měl v tomto případě rozhodovat ve středu a podle jeho předsedy Bohuslava Sobotky by pak mohla sněmovna jako celek hlasovat druhý červnový týden. 

Tato sněmovna už vydala Bártu a Škárku, nevydala Humla

V tomto volebním období už poslanci hlasovali o vydání bývalého předsedy VV Víta Bárty a jeho bývalého spolupracovníka Jaroslava Škárky – v jejich případě s vydáním souhlasili a soud už oba - zatím nepravomocně - odsoudil. Poslanci naopak nesouhlasili s vydáním dalšího poslance zvoleného za VV Stanislava Humla, i když o to poslanec sám požádal. 

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 15 poslanců, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech.

Výběr případů, kdy byli zákonodárci zbaveni imunity:  

Josef Krejsa (poslanec)

- Poslanec za SPR-RSČ Josef Krejsa byl v roce 1997 zbaven imunity hned dvakrát - v únoru za údajné výtržnictví při česko-německém pietním aktu v Terezíně v roce 1994 a v červenci za články s protiromskou tematikou. Obžalobu z výtržnictví zastavila v únoru 2008 obecná amnestie prezidenta republiky a za články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.

Miroslav Sládek (poslanec)

- V únoru 1997 sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka, a umožnila tak jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace. V říjnu 1998 byl Sládek zproštěn obžaloby a žalobce se neodvolal.

Rudolf Šmucr (poslanec)

- V únoru 1997 byl zbaven imunity poslanec SPR-RSČ Rudolf Šmucr, který se spolu s Krejsou údajně dopustil výtržnictví při pietním aktu v Terezíně. V dubnu začal obžalobu projednávat soud, v únoru 2008 jí však zastavila obecná amnestie prezidenta republiky.

Alexandr Novák (senátor)

- V listopadu 2003 vydala horní komora k trestnímu stíhání senátora ODS Nováka, podezřelého ze zneužití pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatku. Případ dosud není uzavřen, v prosinci 2010 mu uložil okresní soud za přijetí úplatku dvouletou podmínku a pětimilionovou pokutu. Novák se odvolal.

Vladimír Železný (senátor)

- V lednu 2003 senátoři vydali k trestnímu stíhání tehdejšího šéfa televize Nova Vladimíra Železného, který čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů. Železný byl poté v roce 2004 zvolen do Evropského parlamentu, a probíhající soudní proces byl tak přerušen. Policie znovu požádala o zbavení imunity, Evropský parlament jí v říjnu 2005 vyhověl a soudy poté řešily několik Železného kauz. V kauze krácení daní při dovozu obrazů ze zahraničí dostal Železný dvouletý trest vězení s dvouletým podmíněným odkladem.

Vladimír Doležal (poslanec)

- V prosinci 2005 vydala sněmovna k trestnímu stíhání Vladimíra Doležala (ODS), kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. Obvodní soud Doležala nejprve třikrát osvobodil, odvolací senát však kauzu vždy vrátil k novému projednání. V roce 2010 pak pražský městský soud uložil exposlanci ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. Loni v létě pak uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod.

Josef Vondruška (poslanec)

- V září 2007 sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. Loni v dubnu Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci pak hradecký krajský soud verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Pavel Trpák (senátor)

- V lednu 2009 Senát zbavil imunity Pavla Trpáka (ČSSD), který čelil podezření, že jako porodník pochybil u porodu v trutnovské nemocnici; chlapec krátce poté zemřel. Krajský soud v Hradci Králové jej ale loni v prosinci zprostil obžaloby. Předtím okresní soud Trpákovi opakovaně uložil podmíněný trest.

Petr Wolf (poslanec)

- V listopadu 2009 vydala sněmovna k trestnímu stíhání nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Letos v lednu pak ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Rozsudek je nepravomocný.

Vydáno pod