Zákon o bezplatné právní pomoci brzdí spor, kdo ji má poskytovat

Praha - Přípravu zákona o bezplatné právní pomoci brzdí podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) spor s Legislativní radou vlády. Zatímco rada, složená převážně z advokátů, chce poskytování této pomoci nechat výhradně advokátům, ministr prosazuje zapojení neziskového sektoru.

„Pokud tento zákon má mít nějaký smysl, tak musí přinést významnější zapojení neziskového sektoru (občanských sdružení) do poskytování právní pomoci v zákonem vymezeném rozsahu,“ prohlásil šéf resortu spravedlnosti před konferencí o systému právní pomoci v Senátu.

Advokátům by podle Pospíšila byly vyhrazeny jen některé úkony. Není možné veškerou právní pomoc poskytovat skrze advokáty, „to je mimořádně nákladné“, uvedl. Loni stát advokátům za právní služby neplatícím klientům vyplatil 680 milionů korun, což bylo nejvíce v rámci zemí visegrádské čtyřky. Předloni to bylo dokonce 728 milionů korun.

Zákon by měl po vzoru rakouské úpravy zavést vyplácení paušálních odměn podle určitých kauz, aby advokáti například neměli snahu protahovat trestní řízení. „V poslední době tento trend narůstá,“ řekl ministr.

Pospíšil: Stát nechce snížit standard právní pomoci

Výše paušálů je podle něj ještě předmětem jednání, bude vycházet z průměrných plateb za právní úkony. Cílem ale není státní výdaje na právní pomoc takto výrazně snížit, ale naopak umožnit za ně poskytnutí pomoci více občanům, dodal Pospíšil. „V žádném případě nechce (stát) snižovat standard bezplatné právní pomoci,“ zdůraznil.

Zástupce Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda uvedl, že neziskový sektor dokáže postupovat velmi efektivně i z hlediska nákladů například při poskytování právních informací. Zákon by měl navázat na již přijatý zákon o mediaci, tedy mimosoudním řešení civilních sporů, a na sněmovnou projednávaný zákon o obětech trestných činů, který by měl mimo jiné posílit jejich pozici ve sporech o náhradu škody.