Výbor nerozhodl, zda doporučit poslance Chaloupku k trestnímu stíhání

Praha – Mandátový a imunitní výbor nerozhodl, zda doporučí poslance Otto Chaloupku (VV) k trestnímu stíhání. Policie žádala o jeho vydání kvůli podezření z přijímání úplatku od svého bývalého asistenta. „Navrhoval jsem, aby výbor doporučil sněmovně poslance Chaloupku vydat, jsem přesvědčen, že tady není důvod pro to, aby byla uplatněna poslanecká imunita, bohužel ten můj návrh nezískal dostatek hlasů,“ uvedl předseda výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD). Sněmovna by měla rozhodovat o vydání Chaloupky k trestnímu stíhání příští úterý.

Podle Chaloupkova stranického šéfa a člena výboru Radka Johna existuje v případu řada „velmi zásadních pochybností“. Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec se však podle něj na poslance obrátil dopisem se žádostí, aby o nich nehovořili do médií, mohla by tak prý být zpochybněna práce orgánů činných v trestním řízení. „Dohodli jsme se, že je předneseme na politických klubech našich stran,“ řekl novinářům John.

K Chaloupkově případu se výbor sešel už dvakrát, někteří členové o něm totiž měly pochyby. V kauze jde o to, že poslancův bývalý asistent Vratislav Vařejka mu musel vracet část peněz, které dostával od sněmovny za svou práci. Chaloupka uvádí, že šlo o domluvu, že peníze sloužily na předvolební kampaň a že je nevinen. Policie chce zřejmě stíhat i Vařejku pro podezření z poskytování úplatku. Policie soudí, že musel Chaloupkovi dávat část peněz kvůli tomu, aby mohl dál pracovat jako jeho asistent.  

„V případě, že bych snad zamýšlel využít peníze určené na tento plat pro vlastní potřebu, pak bych zaměstnal jako asistenta svou manželku či jiného rodinného příslušníka. Rozhodně bych neoslovil v podstatě cizího člověka,“ napsal v tiskovém prohlášení Chaloupka. Vařejka mu prý měl uhradit 60 tisíc korun, které za něho na kampaň vydal. Před novináři dnes Chaloupka uvedl, že se do jednání sněmovny o jeho vydání nebude k případu vyjadřovat.  

Tento týden v úterý sněmovna potvrdila stíhání Davida Ratha (dříve ČSSD), kterého policisté obvinili z přijímání úplatku v souvislosti s údajně zmanipulovanou zakázkou na opravu buštěhradského zámku. Poslanci už v tomto volebním období zbavili imunity také Víta Bártu a Jaroslava Škárku, kteří už jsou oba nepravomocně odsouzeni.

V celé řadě kauz se ale objevují i jména dalších poslanců. Václav Baštýř z ODS je spojován s prodejem pozemků pod dálnicí D3. Kvůli machinacím se policie zajímá o poslance VV Miroslava Petráně, další člen Věcí veřejných Michal Babák zase musel vysvětlovat své finance. Kristýna Kočí a Pavel Bém pak figurují v odposleších v kauze Bárta, resp. Janoušek.

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 16 poslanců včetně Ratha, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech.

Výběr případů, kdy byli zákonodárci zbaveni imunity:

Josef Krejsa (poslanec)

- Poslanec za SPR-RSČ Josef Krejsa byl v roce 1997 zbaven imunity hned dvakrát - v únoru za údajné výtržnictví při česko-německém pietním aktu v Terezíně v roce 1994 a v červenci za články s protiromskou tematikou. Obžalobu z výtržnictví zastavila v únoru 2008 obecná amnestie prezidenta republiky a za články byl v listopadu 1998 potrestán soudním příkazem.

Miroslav Sládek (poslanec)

- V únoru 1997 sněmovna zbavila imunity předsedu SPR-RSČ Miroslava Sládka, a umožnila tak jeho trestní stíhání za protiněmecké výroky, jež pronesl na demonstraci při podpisu česko-německé deklarace. V říjnu 1998 byl Sládek zproštěn obžaloby a žalobce se neodvolal.

Rudolf Šmucr (poslanec)

- V únoru 1997 byl zbaven imunity poslanec SPR-RSČ Rudolf Šmucr, který se spolu s Krejsou údajně dopustil výtržnictví při pietním aktu v Terezíně. V dubnu začal obžalobu projednávat soud, v únoru 2008 jí však zastavila obecná amnestie prezidenta republiky.

Alexandr Novák (senátor)

- V listopadu 2003 vydala horní komora k trestnímu stíhání senátora ODS Nováka, podezřelého ze zneužití pravomoci veřejného činitele a přijímání úplatku. Případ dosud není uzavřen, v prosinci 2010 mu uložil okresní soud za přijetí úplatku dvouletou podmínku a pětimilionovou pokutu. Novák se odvolal.

Vladimír Železný (senátor)

- V lednu 2003 senátoři vydali k trestnímu stíhání tehdejšího šéfa televize Nova Vladimíra Železného, který čelil podezření z poškozování věřitele a z daňových deliktů. Železný byl poté v roce 2004 zvolen do Evropského parlamentu, a probíhající soudní proces byl tak přerušen. Policie znovu požádala o zbavení imunity, Evropský parlament jí v říjnu 2005 vyhověl a soudy poté řešily několik Železného kauz. V kauze krácení daní při dovozu obrazů ze zahraničí dostal Železný dvouletý trest vězení s dvouletým podmíněným odkladem.

Vladimír Doležal (poslanec)

- V prosinci 2005 vydala sněmovna k trestnímu stíhání Vladimíra Doležala (ODS), kterého policie vinila ze zprostředkování úplatku. Obvodní soud Doležala nejprve třikrát osvobodil, odvolací senát však kauzu vždy vrátil k novému projednání. V roce 2010 pak pražský městský soud uložil exposlanci ze nepřímé úplatkářství stotisícový peněžitý trest, rozsudek ale zrušil Nejvyšší soud. Loni v létě pak uložil městský soud Doležalovi stejný peněžitý trest, ale tentokrát za pokus o podvod.

Josef Vondruška (poslanec)

- V září 2007 sněmovna zbavila imunity poslance KSČM Josefa Vondrušku, který je podezřelý, že za minulého režimu jako vězeňský dozorce týral vězně. Loni v dubnu Okresní soud v Liberci Vondrušku zprostil obžaloby, v prosinci pak hradecký krajský soud verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání.

Pavel Trpák (senátor)

- V lednu 2009 Senát zbavil imunity Pavla Trpáka (ČSSD), který čelil podezření, že jako porodník pochybil u porodu v trutnovské nemocnici; chlapec krátce poté zemřel. Krajský soud v Hradci Králové jej ale loni v prosinci zprostil obžaloby. Předtím okresní soud Trpákovi opakovaně uložil podmíněný trest.

Petr Wolf (poslanec)

- V listopadu 2009 vydala sněmovna k trestnímu stíhání nezařazeného poslance Petra Wolfa (dříve ČSSD) kvůli podezření z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv. Letos v lednu pak ostravský krajský soud poslal exposlance za zneužití státní dotace do vězení na pět let. Rozsudek je nepravomocný.