ČSSD chce oddálit přijetí restitucí, plánuje obří debatu

Praha - Sociální demokracie chce rozsáhlou debatou ve sněmovně oddalovat hlasování o vládním návrhu vyrovnání státu s církvemi, dokud od něj kabinet neustoupí. Strana se tak rozhodla prý proto, že koalice neudělala ani jediný pokus, aby se seriózně dohodla s opozicí na politickém kompromisu.

Návrh, kterým se sněmovna začne zabývat ve středu, je podle Sobotky nespravedlivý vůči těm, kterým byly majetkové křivdy vyrovnávány v minulých letech, protože prý církve zvýhodňuje. V konečném důsledku nikdo neví, jaký majetek bude vydáván a zda po právu. Podle předsedy ČSSD existují možnosti, že se bude církvím vracet majetek, který nikdy nevlastnily. „Náš poslanecký klub v žádném případě takovouto podobu majetkového narovnání s církvemi v Poslanecké sněmovně, a předpokládám, že i na půdě Senátu, nepodpoří,“ zdůraznil.

Jednou z možností, jak lze přijetí zákona zdržovat, je podle předsedy klubu sociálně demokratických poslanců Jeronýma Tejce vetovat projednávání všech návrhů zákonů ve třetím čtení, tedy před závěrečným hlasováním po 14:00 ve středu a v pátek. „Pro to bychom měli mít dostatečné prostředky, protože tam to vetování je možné provést na základě veta dvou poslaneckých klubů,“ uvedl.

„A myslím, že bude dobře, když tady každou středu a pátek dopoledne se sejdeme a budeme o těch církevních restitucích hovořit, dokud budou argumenty pro a proti,“ uvedl Tejc. Bude tak podle něj na koaličních poslancích, zda budou chtít ve sněmovně trávit středy a pátky i na začátku července, nebo zda je lepší se dohodnout s opozicí na úpravě zákona.

Podle vládní dohody s církvemi, která se promítla do návrhu zákona, by církve měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu, za další majetek náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.


Proti církevním restitucím je podle průzkumů i většina české veřejnosti. Komunisté proto navrhovali, aby bylo o této otázce vypsáno referendum. Vzhledem k tomu, že má vládní koalice k dispozici ve sněmovně jen 100 hlasů a také v koaličním táboře někteří jednotlivci návrh kritizovali, je osud zákona nejistý.