Praha - Před 24 lety se, tehdy ještě nezletilá, Eva Matoušková za úplatu vzdala ihned po porodu svého syna. Nyní po něm už dva roky pátrá, aby mu oznámila, že je jeho matka. Říká, že jí to poroučí hlas krve. Navíc tvrdí, že adopce na konci minulého režimu a v jejích pouhých osmnácti letech proběhla proti její vůli. Třiadvacetiletý mladý muž ale o své původní matce dodnes nic neví a jeho adoptivní rodina chce, aby to tak zůstalo.
Matka hledá po 23 letech prodaného syna
Na jaře 1988 se se svými rodiči přestěhovala Eva Matoušková, v té době Balogová, z východního Slovenska do Čech. Byla těhotná, ovšem k otci rodícího se dítěte se nechtěla znát. V době viditelného těhotenství ji prý začal navštěvovat bohatý pán - otec dospělé dcery, která nemůže mít děti. Po čase poznala i manželku dotyčného pána. „Klekla mi na nohy a prosila mě, abych to dítě dala do adopce její dceři, že ona mít děti nemůže,“ vzpomíná dnes paní Matoušková.
Ačkoliv zpočátku paní Matoušková popírala, že by jakýkoliv souhlas s adopcí podepsala, po čase přiznala, že souhlas podepsala už jako plnoletá - osmnáctiletá, ale pod nátlakem, ve složité lidské a sociální situaci. Za peníze, které za dítě obdržela si udělala svatbu se svým manželem a koupila si prsten. Ten prý ale po čase musela zahodit, protože nesnesla pocit, že je koupen za peníze z adopce.
Po 23 letech se ozval „hlas krve“
Paní Matoušková se před časem rozhodla svému třiadvacetiletému synovi oznámit, že je jeho matkou. Duševně se s tím prý dosud nevyrovnala. Po dvou letech pátrání už ví, jaké má dnes už dospělý mladý muž příjmení a kam jezdí na víkendy. Víkendy proto obyvykle čekává před domem, v němž by se měl zdržovat. Za každou cenu mu chce říct pravdu, protože má pocit, že i syn je bez ní nešťastný.
Trestný čin, nebo jen neetické jednání?
Je otázkou, zdali se paní Matoušková, která vyhledává svého syna, dopouští nějakého přestupku či trestného činu, anebo jde jen o jakési neetické jednání. Podle náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela se podle Zákona o ochraně dětí dopustí osoba přestupku, pokud prozradí údaje o takzvaném utajeném osvojení a pokud tím zároveň stíží výchovu dítěte. Jelikož je syn paní Matouškové dnes už plnoletý, ke ztížení výchovy dítěte v tomto případě dojít nemůže. O přestupek by se tedy nejednalo.
Případy, kdy u nás pátrají bilogické matky po vlastních - často už dospělých dětech - nejsou zase tak vzácné.
Ester Janečková, moderátorka pořadu ČT Pošta pro tebe:
„Setkávám se s tím v Poště pro tebe celkem často, zvláště u romských žen. Kvůli chudobě nebo špatné sociální situaci rodiny se rozhodne, že dítě bude odebráno. Matky u nás v pořadu to doslova nazývají, že jim bylo dítě ukradeno. Nikdy prý nepodepsaly žádný souhlas s adopcí. Je otázka, do jaké míry si to nepamatují, nebo jim bylo něco podsunuto a nevnímaly, že to je souhlas s adopcí.“
V případě, že se paní Matouškové nepodaří syna vypátrat vlastní silou, je odhodlaná najmout si soukromého detektiva. Za každou cenu chce svému synovi říct, že má její krev. Podle příbuzných adoptivní matky tím ale paní Matoušková jen rozbije celou rodinu a pro chlapce to bude traumatizující.
Adopce za minulého režimu (zdroj: ČT24)