Postižení se bojí sociálních karet, chtějí dávky dál na složenkách

Praha - Národní rada osob se zdravotním postižením protestuje proti tomu, aby se příspěvky a dávky od státu přestaly posílat lidem složenkou a dostávali je jen na novou sociální kartu. Mnozí příjemci by se tak prý k penězům kvůli svému handicapu nemohli dostat. O zachování zasílání dávek složenkami v pátek jednal předseda rady Václav Krása s ministrem práce Jaromírem Drábkem (TOP 09). Na řešení se nedohodli.

Sociální karty neboli sKarty, na které se budou dávky vyplácet, začnou úřady práce vydávat od července. Vyzkoušet je nejdřív chtějí asi na 5 000 klientů. Podle odborářů budou lidé plastikové kartičky běžně dostávat od září, za čtyři měsíce by se jich měl rozdat milion. Ministerstvo práce na svém webu uvedlo, že peníze přijdou na účet k sKartě a handicapovaní si je budou moci vybrat z bankomatu či u obchodníka - cash back. S kartou se dá také platit. Částku bude možné převést i na vlastní bankovní účet, a to v úřadu práce či bankomatem.

Aby měli klienti sociální dávky od ledna 2013 k dispozici, musí Úřady práce rozdat všech 900 tisíc sKaret nejpozději do konce prosince.


Hlavní problém ovšem spočívá v tom, že žádný z tuzemských bankomatů není bezbariérový. „Zhruba 100 000 příjemců dávek způsobí sKarta obrovské problémy, protože nemají možnost dostat se k bankomatu, nemohou platit kartou při nákupu. Jedinou možností je poštovní poukázka,“ tvrdí šéf rady Václav Krása. Podle něj příspěvek na péči třetího stupně dostává asi 65 000 lidí a čtvrtého stupně asi 30 000 lidí. Ti jsou silně závislí na pomoci.

Krása: Je to ponižující, chystáme odvetu

Kompromisem by mohlo být to, že by úředníci situaci posoudili a v některých případech by rozhodli o tom, že by klient mohl peníze dál dostávat složenkou. S tím rada ale nesouhlasí. „Člověk se bude před úředníkem krčit a prosit, aby se mu peníze posílaly složenkou. Je to ponižování lidí,“ míní Krása. Podle něj rada chystá „odvetné kroky“. Svůj postup chce představit příští týden.

Podle poslankyně ODS Lenky Kohoutové by si příjemce dávek, který je nezneužívá, měl mít možnost vybrat, jak peníze bude dostávat. „Dobrovolnost používání sKarty jsme zcela záměrně do zákona prosadili ve sněmovně a bylo jasně domluveno, že hotovostí se rozumí i zasílání finančních prostředků poštovní poukázkou,“ uvedla.

Lidé jsou svéprávní, o peníze se mohou starat sami

MPSV jako jedno z možných řešení vzniklé situace navrhlo, aby byly vydány tzv. dodatkové karty pro ředitele ústavů nebo pro opatrovníky, kteří se o handicapované starají. „Ti budou třeba moct peníze vybrat,“ navrhuje Jiří Rejchl, ředitel Úřadu práce v Praze 1. Další variantou je dát někomu k manipulaci s kartou plnou moc, ani to se ale postiženým nelíbí. „Lidé jsou svéprávní, tak si mají své peníze obhospodařovat sami. To, že je někdo zdravotně postižený ještě neznamená, že ztrácí svoji suverenitu,“ zdůraznil Krása.

Karty zavádí reforma ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Původně měli lidé dávky na kartičky dostávat už od ledna, kdy všechny podpory a příspěvky začaly vyplácet úřady práce. Zavedení se ale zdrželo. Drábek už dřív řekl, že by se díky sKartám mělo ušetřit za administrativu ročně asi čtvrt miliardy. V tendru zvítězila Česká spořitelna. Smlouvu na karty, účty k nim a provozování celého systému má na 12 let. Ročně přes ni proteče na dávkách asi 80 miliard korun.

Proti novince se stavěla levice a odbory. Podle nich jsou karty výhodné jen pro banky. Rada postižených poukazuje třeba na to, že mnohým peníze od státu chodí na jejich bankovní účet a nyní budou mít k sKartě povinně ještě jiný. Z něj si pak budou dávku přeposílat na své konto. Radě vadí i to, že by spořitelna měla podle vyplácených dávek přehled třeba o zdravotním stavu klientů.