Mendel: Muž, který proslavil hrášek a položil základy genetice

Praha – Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel. Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci „Pokusy s rostlinnými hybridy“ („Versuche über Pflanzen-Hybriden“). Tento spis pak položil základy moderní genetice.

Přestože svět zná Mendela jako rakouského mnicha a vědce (například anglická verze Wikipedie nebo encyklopedia Britannica), lze jim to odpustit. Gregor Johann Mendel se totiž narodil 20. července 1822 v tehdejším Rakousku-Uhersku, moravskoslezských Hynčicích a nyní součásti Vražného nedaleko Nového Jičína. Mendel se sice narodil v německé rodině sedláka Antonu Mendelovi a jeho ženy Rosine rozené Schwirtlich, ale asi z jedné čtvrtiny měl český původ. 

Mendel se mohl zabýval šlechtěním díky podpoře augustiniánského řádu. Augustiniáni totiž ve své době hráli řečeno dnešní terminologií roli vědeckého inkubátoru. Zdržovala se u nich vědecká elita. Ti, kdo vstoupili do řádu na Starém Brně, tak buď učili na tehdejších školách, nebo se zabývali vědou, a tak to bylo i s Mendelem. 

Využil však na tehdejší dobu a biologii nepřijatelné metody, a to matematiku a statistiku, jak potvrdil ředitel Mendelova muzea brněnské Masarykovy univerzity Ondřej Dostál. Právě toto muzeum připravilo o Mendelovi výstavu, která je do 28. října otevřena v Národním technickém muzeu v Praze. 

Životopis Gregora Johanna Mendela

1822 Narozen 20. července v Hynčicích na severní Moravě v rolnické rodině Antona a Rosiny.

1834-1840 Gymnázium v Opavě. Mendel si přivydělával doučováním jako soukromý učitel.

1840-1843 Filosofický ústav v Olomouci. Mendel studoval matematiku, fyziku, filologii, teoretickou a praktickou filosofii a etiku.

1843 Augustiniánské opatství na Starém Brně. Mendel byl přijat jako novic do kláštera, jehož opatem byl C. F. Napp. Přijal zde řeholní jméno Gregor. Napp a farář F. M. Klácel podstatně ovlivnili Mendelův zájem o vědecké bádání.

1845-1848 Teologický ústav v Brně. V roce 1846 navštěvoval Mendel přednášky o zemědělství, ovocnářství a vinařství.

1847 Byl vysvěcen na kněze řádu augustiniánů.

1851-1853 Univerzita ve Vídni. Mendel studoval fyziku, matematiku a přírodní vědy a navštěvoval přednášky z experimentální fyziky, anatomie a fyziologie rostlin.

1854 Stavba skleníku v zahradě opatství.

1854-1864 Pokusy s hrachem. Mendel prováděl pokusy s hybridizací rostlin v zahradě opatství. Dva roky věnoval přípravě linií Pisum sativum s konstantními znaky.

1863 První článek o meteorologických pozorováních. Mendel pokračoval v těchto aktivitách až do roku 1882.

1865 Přednášky „Pokusy s rostlinnými hybridy“ na únorovém a březnovém zasedání Přírodovědného spolku v Brně. Mendel své přednášky v roce 1866 publikoval, na základě této práce je považován za otce genetiky.

1868 Mendel se stal opatem poté, co v roce 1867 zemřel opat Napp.

1884 Vážně nemocný Mendel zemřel 6. ledna 1884 v klášteře a byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček.

Zdroj: Mendel 190


Vzácný dokument za desítky až stovky milionů

Německy psaný dokument „Versuche über Pflanzenhybriden“ byl po léta uložen v Německu, do Brna se vrátil teprve letos v lednu. Místo svého vzniku, starobrněnské opatství, ve středu ráno opět opustil. Tentokrát na výstavu do Prahy. „Tím, že se k nám rukopis vrátil, jsem si přidal starosti, to já vím, ale který člověk žije ve světě bez starostí,“ prohlásil opat Lukáš Evžen Martinec. Na svého předchůdce Gregora Johanna, který zastával post opata mezi lety 1868 až 1884, je patřičně hrdý.

Vzácné dílo klášter opustilo pod dozorem policejních jednotek. Podle muzejníků má cenu desítek, možná i stovek milionů korun. „Já si myslím, že cena rukopisu se může odhadnout, ale je to stále jenom odhad. Můžete vypočítat, jakou cenu má člověk? A toto je dokument, který opravdu nemá na světě obdoby,“ uvedl Martinec. Mendel ve spisu na tuctu dvoustránek popsal všechno, co pozoroval při svých pokusech s hrachem v letech 1854 až 1864. Po prezentování výsledků byl rukopis zpracován a otisknut jako článek ve věstníku. 

Přestože je Mendel známý především jako objevitel zákonů dědičnosti, mnohem více publikoval v oboru meteorologie. Měřil a pečlivě zapisoval teplotu, tlak, srážky, vlhkost, oblačnost. „Jednalo se o oficiální pozorování tehdejšího meteorologického ústavu ve Vídni a data mohou sloužit k analýze klimatu v minulosti. Také odtud můžeme odvozovat teplotní rekordy a podobně,“ vysvětlil meteorolog ČHMÚ Petr Štěpánek.

Mendel: Průkopník biostatistiky

Mendel nejenže položil základy oboru genetiky a definoval principy nyní známé jako Mendelovy zákony dědičnosti, ale jako jeden z prvních badatelů použil ve své práci biostatistické metody.

Roku 1837 opat Cyril Napp, který přijímal v roce 1843 Mendela do kláštera, prohlásil na jednání spolku šlechtitelů ovcí, že by bylo dobré zjistit, co a jak se dědí. Mendel pak na základě tohoto zadání o několik desítek let později začal pracovat s hrachem a zjišťoval základní principy dědičnosti. Augustiniáni totiž vlastnili řadu statků, takže pro ně byly znalosti, které mohly vést k vyšším výnosům polí a větší užitkovosti zvířat, důležité.

Mendel byl znovuobjeven až kolem roku 1900 Hugem de Vriesem, Carlem Corrensem a Erichem von Tschermakem a především Williamem Batesonem, který nechal přeložit Mendelovu objevnou práci Pokusy s rostlinnými hybridy z němčiny do angličtiny. Vůbec největšího ocenění se mu dostalo v letech 1905 a 1906, kdy si jeho práce všiml William Bateson, který poprvé použil termín genetika. Zjistil, že Mendel byl ten, kdo stál u jejího zrodu a který formuloval základní principy dědičnosti. 

Video Výročí Gregora Johanna Mendela tématem Studia ČT24
video

Výročí Gregora Johanna Mendela tématem Studia ČT24

Mendelovo muzeum v Brně přitahuje pozornost vědců z celého světa. Navštívili jej například i laureáti Nobelovy ceny. Koncem léta pak na oslavy Mendelova jubilea do Brna přijedou čtyři laureáti této prestižní vědecké ceny: americký molekulární biolog James Watson, izraelský biochemik Aaron Ciechanover, britský biochemik Richard Timothy a německo-americký biochemik Günter Blobel.

I když zájem ve světě o Mendela roste, v Čechách podle Dostála zaostává. Projevuje se to i tím, že Češi přicházejí do Mendelova muzea na rozdíl od cizinců zřídka. Je to ještě důsledek toho, že v 50. a 60. letech byl Mendel komunistickým režimem zakázán, protože genetika byla považovaná ze reakční pavědu. Vadilo také, že byl německé národnosti.

Od Mendela k projektu lidského genomu

1856 Gregor Mendel začíná konat pokusy s křížením hrachu.

1859 Charles Darwin publikuje „On the Origin of Species“ („O původu druhů“).

1866 Mendel publikuje „Versuche über Pflanzen-Hybriden“ („Pokusy s rostlinnými hybridy“). Rozesílá separátní výtisky, ale ty zůstávají bez povšimnutí.

1871 Friedrich Miescher podává zprávu o objevu nukleinu z izolovaných buněčných jader; přestože je dnes nuklein znám jako směs nukleových kyselin DNA a RNA a bílkovin, je to první práce o nukleových kyselinách.

1900 Carl Correns a Hugo de Vries nezávisle znovuobjevují Mendelovy principy, a tím i jeho práci. William Bateson uvádí Mendelovu práci ve známost v londýnské Královské zahradnické společnosti a záhy ji překládá.

1902 Walter Sutton prosazuje chromozomovou teorii dědičnosti, totiž, že chromozomy se chovají stejně jako Mendelovy elementy (brzo pojmenované geny).

1902-1909 William Bateson zavádí termíny genetika, alelomorpha (nyní zkráceno na alela), homozygot, heterozygot a další.

1909 Archibald Garrod zjišťuje, že určité lidské choroby jsou vrozené chyby metabolismu a dědí se jako recesivní znaky. Tím dává vznik biochemické genetice.

1944 Oswald Avery, Colin MacLeod a Maclyn McCarty podávají jasný důkaz toho, že DNA je dědičnou látkou.

1953 James Watson a Francis Crick objasňují třírozměrnou strukturu molekuly DNA, dvojitou šroubovici.

1970-1979 Paul Berg, Stanley N. Cohen a další vyvíjejí metodu štěpení DNA a spojováním fragmentů vytvářejí nové sekvence. Začíná éra genového inženýrství.

1983 Poprvé je přesně lokalizován na chromozom defekt genu podmiňující onemocnění člověka „Huntingtonovu chorobu“ a následně je zpřístupněn pro další studium.

1999 Je zjištěna sekvence prvního lidského chromozomu (chromozom 22).

2002 Je stanovena sekvence genomu myši.

2003 Je dokončeno přečtení sekvencí celého lidského genomu.

Zdroj: Mendelovo muzeum