Zákeřná střevní bakterie zabila letos v Česku 50 lidí

Praha - Nebezpečná bakterie, která zprůsobuje těžký průjem, zabila letos v ČR zatím 50 lidí, což je téměř stejně lako loni za celý rok. Uvedlo to ministerstvo zdravotnictví. Nebezpečná bakterie pod názvem „Clostridium difficile“ se objevuje například po léčbě antibiotiky, u starých lidí nebo pacientů s oslabenou imunitou. V případě agresivního typu vede k zánětu střev až k jejich proděravění a někdy i ke smrti pacienta. Nicméně podle lékařů nejde o žádnou novinku. Jak připomněla ve Studiu ČT24 lékařka Hana Roháčová, její rozmach je důsledkem používání antibiotik, chemoterapeutik a dalších léků oslabujících imunitu.

Bakterie zabila letos v České republice zatím 50 lidí, loni za celý rok 56. Letos onemocnělo 1 219 lidí, loni za celý rok 1 552, rok předtím jen 761. Nákaza se zatím šíří především na severu Moravy a ve Slezsku, kde bylo identifikováno 124 nakažených. Píše o tom dnešní MF Dnes. V zahraničí ale je situace ještě horší. V Británii kvůli klostridiím umírá 8 000 lidí ročně a lékaři již tamní stav označili za epidemii. Klostridiové infekce se poprvé objevily v Kanadě před osmi lety a odborníci varují, že jejich nejzávažnější forma do Česka teprve dorazí. Například britská média o ní mluví jako o „superbakterii“.

Průjem, horečky či krev ve stolici - to jsou podezřelé příznaky

Běžného člověka tato bakterie může ohrozit jen velmi výjimečně, u dětí je případů také jen málo. Nebezpečná může být zejména pro pacienty, kteří se léčí v nemocnici či berou antibiotika nebo jiné léky oslabující imunitu. Antibiotika zničí pacientům ve střevech „dobré“ bakterie a jejich místo obsadí nebezpečné klostridie produkující toxiny. První příznaky se podle Roháčové mohou objevit již v průběhu léčby nebo krátce po ní. Průjmové obtíže může doprovázet horečka, případně i krev ve stolici, což je již podezřelé, řekla ve Studiu ČT24 Roháčová.

Průjem se objeví například po vysazení antibiotik 

Přestože se v Česku bakterie vyskytuje již dva roky a počet nakažených nebezpečně stoupá, lékaři mluví o „klidu před bouří“. V loňském roce lékaři evidovali 240 případů, nicméně smrtí skončily jen čtyři. Nemoc se přitom projevuje zcela nevinně. Stačí, pokud člověk bere delší dobu antibiotika, která v jeho střevech zabijí „hodné“ bakterie. Clostridie se zde začnou množit a produkovat toxiny. Nemoc se pak projevuje dlouhotrvajícími průjmy, které mohou u rizikových skupin, jako jsou starší lidé či pacienti po operaci, skončit i smrtí.

Hana Roháčová, primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce

„U člověka, který je doteď zdravý, neužívá žádné léky, by bylo výjimečné, že by měl tento druh průjmu. Ten, kdo má léky typu antibiotik a dostane krátce po jejich skončení nebo při nich průjem, bolest břicha, horečku či krev ve stolici, potom už je naléhavé podezření.“


Bakterie, které umějí žít bez přístupu vzduchu, se u pacientů zjišťují velice složitě. Stačí pak dotyk rukou nebo infikovaným zdravotnickým přístrojem a nemoc je na světě. Právě nákaza ve zdravotnických zařízeních je velmi častá. Jelikož clostridie odolávají většině antibiotik, je velice složité průjem léčit.

Základem ochrany je podle doporučení ministerstva zdravotnictví včasné odhalení nákazy, cílená léčba, izolace pacienta, používání rukavic, důsledné mytí rukou a důkladný úklid. Riziko lze snížit také tím, že se nebudou zbytečně předepisovat antibiotika v ambulancích a podávat v nemocnicích. Lidé sami se mohou chránit dokonalou hygienou a tím, že nebudou zbytečně požadovat od lékaře antibiotika. Po léčbě antibiotiky je dobré užívat probiotika, která lze koupit v lékárně, používat je preventivně ale nemá smysl.

Video Telefonát Michala Poláška
video

Telefonát Michala Poláška

Z důvodu nedostatečné osvěty neexistuje efektivní celorepublikový monitoring všech případů a lékaři tak cílené testy ani neprovádějí, což situaci i nadále komplikuje. Podle přednosty Ústavu lékařské mikrobiologie v Praze-Motole Otakara Nyče zhoršuje situaci nejvíce fakt, že ČR nemá celorepublikové sledování počtu nakažených a zemřelých. Nyč proto usiluje o vznik národní referenční laboratoře pro sledování této bakterie. Její vznik v motolské nemocnici podpořil i šéf vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula. Ten ale dodal, že výskyt této bakterie, stejně jako ostatní nákazy, sleduje na celonárodní úrovni v systému EPIDAT, a pokud se někde objeví, zdravotnická zařízení musejí přijmout protiepidemická opatření daná orgány ochrany veřejného zdraví. „Bakterie se v ČR sleduje, takže máme data o úmrtích i nemocnosti,“ potvrdil Prymula. Reformní zákon o zdravotních službách, který platí od dubna, dává navíc za úkol nemocnicím s akutní péčí vytvořit program prevence a kontroly infekcí uvnitř nemocnice.