Vláda chce zakázat KSČM, začala sbírat podklady

Praha – Speciální tým ministerstva vnitra začne už tento týden připravovat podklady pro případný zákaz Komunistické strany Čech a Moravy. Podle informací ČT ministr vnitra Radek John zadal odboru bezpečnostní politiky, aby sesbíral všechny potřebné dokumenty. Na jejich základě se pak rozhodne, zda může stát proti KSČM žalobu podat. Stejný tým přitom připravoval i úspěšnou žalobu na zákaz extremistické Dělnické strany.

Nečasova vláda se rozhodla k akci jedenadvacet let od pádu komunistického režimu. Radek John potvrdil, že už ministerstvo rozeslalo dopisy se žádostmi o analýzu, sám ovšem upozorňuje, že půjde o zdlouhavý proces. Pracovníky odboru zřejmě čeká složitější práce než v případě Dělnické strany, může se však mimo jiné opřít o žalobu, kterou na vládu za zvláštní komisi poslal senátor Jaromír Štětina (nez.). „Senát usoudil, že KSČM porušuje Ústavu, a chce, aby nezávislý soud posoudil toto podezření,“ vysvětluje Štětina. 

K hlasům volajícím po zákazu komunistické strany přispelo i vystoupení jejích poslanců Marty Semelové a Miroslava Grebeníčka v Poslanecké sněmovně. Podle Johna zadalo ministerstvo analýzy na žádost poslanců po projednávání zákona o protikomunistickém odboji. Ministr ovšem zdůrazňuje, že pokud nakonec analýza zjistí, že by stát se žalobou u Nejvyššího správního soudu neuspěl, tak nechce jít do prohrané bitvy. 

Komunisté také varují, že jsou připravení se bránit: „Já vás mohu ubezpečit, že by KSČM využila všech zákonných opatření, která jí ústava umožňuje,“ podotkl poslanec Milan Bičík (KSČM).

Ústavnost KSČM zkoumali i senátoři 

Kvůli zákazu KSČM už se na vládu obrátila dočasná senátní komise, která posuzovala ústavnost komunistické strany. Podle jejích závěrů totiž strana neodmítá násilí jako prostředek k dosažení svých politických ambicí. Komise shromáždila 76 výroků ze stranických materiálů a mítinků, které údajně dokazují porušování zákonů ze strany KSČM.

Skupina senátorů požaduje po KSČM splnění dvou podmínek:

  • aby se strana vzdala násilí jako prostředku politického boje
  • aby ze svého názvu vypustila slovo komunistická 

Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM:

„V roce 1993 proběhlo v KSČM referendum o změně názvu strany … Ale komunistická strana má velmi silné vnitřní demokratické mechanismy a to referendum dopadlo proti. Nikoliv významně, ale nám nezbylo, než slyšet vůli většiny členů. Nebylo by moudré teď o názvu strany diskutovat. Občané mají trochu jiné starosti, ať už jde o zdravotnictví, práci nebo platy. Myslím, že KSČM je dobře zavedená značka a diskuze ohledně názvu by k ničemu nevedla. Bavme se spíše o tom, jak lépe pomáhat lidem.“